Ověření že je film v programu Telly proběhlo: 04.11.2026

12 opic

Film • 1995

Kategorie: Populární

Žánry: Sci-fi, Thriller

Sci-fi thriller Terryho Gilliama z roku 1995 se odehrává v roce 2035, kdy zbytky lidstva přežívají pod zemí poté, co smrtící virus v roce 1996 vyhubil většinu obyvatel planety. Vězeň James Cole v podání Bruce Willise je poslán zpět v čase, aby zjistil původ nákazy. Ve stopách tajemné Armády dvanácti opic se setkává s psychiatričkou Kathryn Railly a nevyzpytatelným Jeffreym Goinesem, kterého hraje Brad Pitt. Film inspirovaný krátkým snímkem La Jetée spojuje temnou fantazii, paradoxy cestování časem a otázku, co je skutečné.

Svět po pandemii a muž, který má zachránit minulost

Rok 2035 vypadá v Gilliamově filmu jako vyhaslý svět. Povrch planety je neobyvatelný, protože se tam v roce 1996 rozšířil smrtící virus a téměř všechny lidi zahubil. Přeživší se choulí v podzemních komplexech a o jejich osudu rozhodují vědci, kteří našli způsob, jak posílat vybrané jedince do minulosti. Jedním z nich je vězeň James Cole, kterého úřady vyberou jako dobrovolníka výměnou za příslib úlevy. Jeho úkolem není měnit dějiny, ale získat vzorek původního viru a zjistit, kdo za katastrofou stojí, aby mohli vědci vytvořit protilátku.

Armáda dvanácti opic a stopa, která vede k šílenství

Jediným vodítkem, které vědci mají, je záhadná skupina nazvaná Armáda dvanácti opic, jejíž jméno se objevuje u prvních zmínek o nákaze. Cole se omylem dostane do špatného roku a hned po příchodu skončí v psychiatrické léčebně, protože jeho vyprávění o budoucnosti zní jako bludy. Právě tam potkává psychiatričku Kathryn Railly a pacienta Jeffreyho Goinese, syna vlivného virologa. Film přitom dlouho nechává diváka v nejistotě, zda Cole opravdu cestuje časem, nebo je pouze psychicky nemocný muž s mimořádně živými představami.

Terry Gilliam a jeho temná vizuální fantazie

Režisér Terry Gilliam, původně člen skupiny Monty Python, se v devadesátých letech proslavil filmy s výrazným a nezaměnitelným vizuálním rukopisem. Ve 12 opicích pracuje se zkosenými úhly kamery, stísněnými prostory, zrezivělou technikou a převrácenými světy, takže budoucnost působí spíše jako zničená dílna než jako lesklá technologie. Podle dostupných informací dostal od studia Universal právo posledního sestřihu, což u jeho filmů nebylo samozřejmostí. Výsledek je jeden z jeho nejdostupnějších filmů, který přesto nezapře autorskou stylizaci a černý humor.

Bruce Willis v roli, která nemá nic společného s akčním hrdinou

Bruce Willis je široké veřejnosti spojen s drsnými akčními hrdiny, ale James Cole je jiný typ postavy. Je zmatený, zranitelný a často na pokraji zhroucení, protože se musí vyrovnat s planetou plnou lidí, kteří ještě žijí, a se vzpomínkou na dětství, která se mu neustále vrací. Willis tuto křehkost hraje střídmě a bez velkých gest. Podle zpráv z natáčení snížil svůj honorář, aby se film vůbec mohl realizovat, což ukazuje, jak moc o projekt stál. Jeho role patří k nejpřesvědčivějším v kariéře.

Brad Pitt a nominace za roli Jeffreyho Goinese

Brad Pitt v té době patřil především mezi filmové krasavce, a proto bylo překvapením, že přijal roli neklidného pacienta s ideologií o osvobození zvířat a nenávistí k lidské společnosti. Goines mluví rychle, gestikuluje a mění tón podle toho, kdo se na něj dívá, takže nelze poznat, kde končí hra a začíná skutečné šílenství. Za tuto roli získal Pitt Zlatý glóbus za nejlepší vedlejší roli a nominaci na Oscara. Madeleine Stowe jako Kathryn Railly mu je důstojnou protivahou a nese emocionální jádro příběhu.

Předloha, která má jen dvacet osm minut

Scénář napsali David a Janet Peoplesovi a vycházeli z krátkého experimentálního snímku Chrise Markera La Jetée z roku 1962, který je složen téměř výhradně z fotografií a vypráví o muži posílaném zpět v čase. Nápad na zfilmování přinesl výkonný producent Robert Kosberg, jenž byl Markerovým filmem uchvácen. Gilliam později uvedl, že předlohu před natáčením neviděl, protože nechtěl být jejím otrokem. Americký svaz scenáristů dokonce řešil, zda je označení „inspirováno“ pro Markera dostatečné, ale film nakonec vznikl jako samostatné dílo.

Paradoxy času a otázka, zda lze minulost změnit

Hlavním tématem je představa, že čas je uzavřený okruh, ve kterém se nic nedá změnit a každá snaha o nápravu už je součástí událostí. Film pracuje s motivem dětské vzpomínky, jež se opakuje, a postupně odhaluje, proč je pro Colea tak důležitá. K tomu přidává otázku, kdo smí rozhodovat, co je normální a co šílené, protože psychiatrie ve filmu působí stejně nejistě jako vědecké instituce budoucnosti. Divák tak dostává nejen napínavý příběh, ale také úvahu o osudu, paměti a svobodné vůli.

Přijetí, výdělek a trvalý odkaz

Snímek stál asi 29 milionů dolarů a podle uváděných údajů vydělal po celém světě přibližně 169 milionů, což z něj udělalo úspěch u publika i kritiků. Dnes patří mezi nejuznávanější sci-fi devadesátých let a často se zmiňuje při diskusích o filmech o pandemiích, protože jeho obraz světa po virové katastrofě působí překvapivě aktuálně. Později z něj vznikl i televizní seriál, který se předlohou volně inspiroval. Gilliamův film se tak stal pojmem i mimo okruh příznivců žánru.

Atmosféra, hudba a styl vyprávění

Nálada filmu osciluje mezi paranoidním thrillerem a melancholickým snem. Prostředí se střídají od špinavých ulic Filadelfie po laboratoře budoucnosti, kde vědci hovoří v zářivých kombinézách a za skly plnými parou. Střih nechává prostor pro ticho a nejistotu, takže divák hledá souvislosti spolu s hrdinou. Humor je suchý a výsměšný, často zaměřený na instituce a nařízení, a v kombinaci s melancholií dává filmu osobitou chuť, kterou jiné sci-fi thrillery většinou postrádají.

Pro koho se film hodí a celkové hodnocení

12 opic doporučím divákům, které baví chytrá sci-fi, kde se děj skládá postupně a nejde jen o efekty. Nehodí se pro ty, kdo očekávají čistou akci, protože tempo je spíše hypnotické a tíživé. Odměnou je promyšlený scénář, výrazná herecká práce Willise i Pitta a konec, který dokáže rozdělit diskusi i po letech. Film je přesvědčivým dokladem toho, že žánrová zábava může zároveň nabídnout filozofický rozměr a zůstat vizuálně neobyčejně osobitá.

Galerie

Články k titulu

Tipy, recenze a zákulisní informace.

Zatím nemáme žádné články k tomuto titulu.

Podobné v kategorii

Doporučené

Hodnocení a komentáře

Komentáře (0)

Zatím zde nejsou žádné komentáře. Buďte první!

Přidat komentář

Odesláním komentáře souhlasíte s jeho zveřejněním včetně zadané přezdívky a obsahu. Pokud do textu uvedete osobní údaje, činíte tak dobrovolně a souhlasíte i s jejich zobrazením. Komentáře mohou být před zveřejněním zkontrolovány a v případě nevhodného obsahu upraveny nebo zamítnuty. V případě dotazu nebo žádosti o smazání komentáře nás můžete kontaktovat.