Ověření že je film v programu Telly proběhlo: 04.11.2026

Ghost in the Shell

Film • 1995

Kategorie: Populární

Žánry: Sci-fi, Thriller

Ghost in the Shell je japonský animovaný film Mamoru Ošiiho z roku 1995 natočený podle mangy Masamuneho Širóa. Odehrává se v blízké budoucnosti, kde jsou lidé propojeni se sítěmi a kyborgická vyšetřovatelka Motoko řeší případ záhadného hackera, který se ukáže být něčím víc. Film spojuje kreslenou animaci s počítačovými efekty, otevírá otázky lidské identity a vědomí a silně ovlivnil pozdější sci-fi, mimo jiné Matrix.

Svět, kde se lidé stávají součástí sítě

Příběh se odehrává v blízké budoucnosti, kdy mnozí lidé nosí kybernetické implantáty a informace proudí městem jako voda. Hlavní postavou je Motoko Kusanagi, vyšetřovatelka napůl člověk a napůl stroj. Spolu s týmem pátrá po zločinné umělé inteligenci, která vznikla v počítačové síti. Film nestaví na tom, kdo je viník, ale na otázce, co je vlastně člověk, když lze tělo vyměnit a paměť přepsat. Tato otázka prostupuje celé vyprávění.

Předloha a tvůrci

Film vychází z mangy Masamuneho Širóa z roku 1989. Režíroval ho Mamoru Ošii a scénář napsal Kazunori Itó. Animaci zajistilo studio Production I.G a film vznikl jako japonsko-britská koprodukce společností Kodansha, Bandai Visual a Manga Entertainment. Ošii podle zdrojů původně chtěl po filmu Patlabor 2 režírovat Jin-Roh, ale Bandai Visual ho požádalo o adaptaci mangy. Výsledek nese jeho filozofický rukopis víc než dobrodružný ráz předlohy.

Motoko a její podoba

Výtvarník Hiroyuki Okiura, autor designu postav a hlavní animátor, udělal z Motoko dospělejší a vážnější postavu než v manze. Jejímu duševnímu věku odpovídá i fyzický vzhled dospělé ženy. Její povaha je zamyšlenější a melancholická, bez komediálních výrazů z předlohy. V japonské verzi ji namluvila Atsuko Tanaka a Batoua Akio Ócuka. Kontrolu nad případem má šéf Aramaki, kterého namluvil Tamio Óki. Hlasové obsazení dodává postavám chladnou, přesto lidskou přítomnost.

Digitální animace spojená s kresbou

Film používá takzvanou digitálně generovanou animaci, tedy kombinaci tradičních cel, počítačové grafiky a digitálně zpracovaného zvuku. Střih probíhal na systému Avid. Optická kamufláž Motoko vznikla pomocí interního nástroje studia Production I.G. Ošii vzal za vzor ulice Hongkongu s jejich množstvím cedulí a zvuků. Realismus střelby tvůrci studovali na Guamu. Výsledkem je svět, který je současně znepokojivě reálný a technologicky stylizovaný.

Hudba Kendžiho Kawaie

Skladatel Kendži Kawai vytvořil partituru s vokály v klasické japonštině. Úvodní skladba „Making of a Cyborg“ spojuje tradiční japonskou hudbu, lidové písně a bulharské vícehlasé zpěvy. Kawai původně chtěl bulharské lidové zpěváky, ale nakonec použil japonské. Sbory vycházejí z tradiční svatební písně, což podle komentátorů souvisí s motivem splynutí v závěru filmu. Hudba dodává filmu rituální, hypnotickou atmosféru.

Témata vědomí, těla a identity

Film se zabývá kyborgy, vědomím, uměle vytvořenými programy a změnou paměti. Postava Loutkáře tvrdí, že lidská DNA je v podstatě program, který chce přežít. Opakuje se i motiv politického azylu pro sebevědomé programy. Kritici rozebírají i genderový aspekt, například Loutkářovo ženské tělo s mužským hlasem. Roger Ebert upozornil na časté zobrazení Motokiny nahoty. Film nedává jednoduché odpovědi, ale nutí je hledat.

Přijetí a výkon u diváků

Film měl premiéru na tokijském festivalu v říjnu 1995 a do Japonska vstoupil v listopadu téhož roku. Rozpočet činil 330 milionů jenů a celosvětové tržby v kinech byly asi 10 milionů dolarů. Skutečný úspěch přišel na videu, kde byl první japonský film na prvním místě amerického žebříčku prodejů videa. Rotten Tomatoes uvádí 95 procent kladných recenzí. Ebert dal tři ze čtyř hvězd, ocenil vizuál, hudbu a témata, ale shledal film složitým.

Vliv na Matrix a další filmy

Sourozenci Wachowští podle zdrojů ukázali film producentovi Joelu Silverovi a Matrix převzal některé koncepty, například digitální déšť inspirovaný úvodními titulky a přístup do sítě přes zátylek. Paralely se objevují i s filmy Avatar, A.I. Umělá inteligence a Surrogates. James Cameron film označil za dílo spekulativní fikce na literární úrovni. Pět nominací na ceny Annie z roku 1996 dokládá, že ocenění si film vydobyl i mimo anime komunitu.

Verze 2.0 a pro koho je film určen

Ošii později vytvořil upravenou verzi Ghost in the Shell 2.0, která však sklidila spíš kritické ohlasy. Původní film je vhodný pro diváky, kteří mají rádi inteligentní sci-fi s filozofickými otázkami a neváhají se soustředit. Není to akční film v běžném slova smyslu, ale spíš meditace v pohyblivých obrazech. Kdo chce pochopit, kam kyberpunk v animaci dospěl, nenajde lepší vstup než tento osmdesátiminutový snímek.

Hongkong, zbraně a zvuk jako součást světa

Ošii podle zdrojů vzal za vzor skutečné hongkongské ulice s množstvím nápisů a hustou zvukovou kulisou. Realismus střelby tvůrci zkoumali na Guamu a animátor Mizuho Nishikubo upozorňoval na scénu s tankem, kde kulky jiskří na kovu, ale ne na kameni. Hlasy postav při rozhovorech v elektronických mozcích upravoval takzvaný spatializer. Takové detaily vytvářejí věrohodnost světa, který jinak vypadá jako sci-fi, a dávají filmu hmatatelnou, téměř dokumentární přesvědčivost.

Galerie

Články k titulu

Tipy, recenze a zákulisní informace.

Zatím nemáme žádné články k tomuto titulu.

Podobné v kategorii

Doporučené

Hodnocení a komentáře

Komentáře (0)

Zatím zde nejsou žádné komentáře. Buďte první!

Přidat komentář

Odesláním komentáře souhlasíte s jeho zveřejněním včetně zadané přezdívky a obsahu. Pokud do textu uvedete osobní údaje, činíte tak dobrovolně a souhlasíte i s jejich zobrazením. Komentáře mohou být před zveřejněním zkontrolovány a v případě nevhodného obsahu upraveny nebo zamítnuty. V případě dotazu nebo žádosti o smazání komentáře nás můžete kontaktovat.