Ověření že je film v programu Telly proběhlo: 02.11.2026
Hra
Film • 2011
Hra je švédský film z roku 2011, který natočil Ruben Östlund podle skutečných soudních případů z Göteborgu. Skupina pěti chlapců, kteří jsou švédsko-somálského původu, využívá psychologickou hru, v níž si role hodného a zlého policisty rozdělují mezi sebou, aby připravila tři jiné chlapce o věci. Film zkoumá, jak pasivní jsou dospělí okolo a jak snadno se strach mění v poslušnost. Snímek byl uveden na festivalu v Cannes, získal Cenu Severské rady a vyvolal ve Švédsku bouřlivou veřejnou debatu.
Psychologická hra na tramvajové zastávce
Film začíná scénou, v níž skupina chlapců přistoupí k menším hochům a chladnokrevně je zatáhne do konverzace. Požádají je o čas, pak tvrdí, že se jim ztratil mobil, a postupně z nich dělají podezřelé. Nejde o klasické přepadení s násilím, ale o promyšlený tlak, který se opírá o roli hodného a zlého policisty. Obětí tak není jen kapsa, ale především sebejistota a vůle bránit se. Právě tahle mechanika dělá z filmu nepříjemný, ale poučný pohled na to, jak funguje moc.
Skutečné případy za příběhem
Snímek je podle úvodu inspirován skutečnými soudními případy a odehrává se v Göteborgu. Scénář napsali Ruben Östlund a Erik Hemmendorff, který je i producentem. Příběhy skutečných chlapců posloužily jako základ, ale film neposkytuje reportážní pohled. Spíš vybírá typické situace a ukazuje je z odstupu. Díky tomu působí jako studie, ne jako senzační kriminální zpráva. Divák má čas pozorovat, jak se moc střídá, kdo se podřizuje a kdo naopak stoupá.
Ruben Östlund a jeho pohled na společnost
Ruben Östlund je švédský režisér, který se později proslavil snímky Force Majeure nebo Čtverec, za který získal Zlatou palmu. Hra je jeho třetí celovečerní film po filmech The Guitar Mongoloid a Involuntary. Již zde se projevuje jeho zájem o sociální situace, v nichž se lidé chovají jinak, než by chtěli. Östlund sleduje nepříjemná rozhodnutí a nechává divákovi prostor, aby si sám odpověděl, co by v takovém okamžiku udělal. Takový styl dělá film provokativním.
Mlčící dospělí a komentář k přihlížení
Důležitou složkou jsou dospělí, kteří stojí kolem a nezasahují. Majitel kavárny nabídne pomoc, ale nezavolá policii. Ve tramvaji skupina dospělých bije chlapce kvůli ukradenému telefonu a nikdo nezastaví násilí mezi samotnými členy skupiny. Film tak klade otázku, kdo nese odpovědnost, když všichni jen přihlížejí. Do vyprávění jsou vložené i scény z pohodlného vlaku, ve kterých dospělí řeší banální věci a smějí se. Střídání obou světů vytváří ironický kontrapunkt.
Herci a postavy
V hlavních rolích vystupují Anas Abdirahman, Sebastian Blyckert, Yannick Diakite, Sebastian Hegmar a Abdiaziz Hilowle, dále Kevin Vaz, Axel Danielson, Pia Edlund a Johan Jonason. Mladí herci hrají přirozeně a nevypadají jako postavy z klasického filmu o zločinu. Skupinová dynamika je uvěřitelná, ať jde o vůdcovské gesto, váhání, nebo hádky o kořist. Právě tento přirozený projev je důvodem, proč film působí tak naléhavě.
Kamera, střih a produkce
Kameramanem byl Marius Dybwad Brandrud a střih zajistil Jacob Secher Schulsinger. Film vyrobily společnosti Plattform Produktion a Coproduction Office a vznikl jako koprodukce Francie, Dánska a Švédska. Délka kolem sto osmnácti minut poskytuje prostor pro rozvinutí scén, takže divák je nucen zůstat v napětí déle, než by chtěl. Vizuálně je obraz střízlivý a nesnaží se odvést pozornost od lidského jednání. Příběh se odehrává v obyčejném městském prostředí, v kavárně, v tramvaji nebo v ulicích Göteborgu, a právě tato všednost zesiluje dojem, že podobné situace se mohou odehrát kdekoli. Divák zůstává sám se situací, kterou sleduje, a musí si vytvořit vlastní soud o tom, co by sám udělal.
Premiéra v Cannes a ocenění
Film měl premiéru na festivalu v Cannes 15. května 2011 a ve Švédsku byl uveden 11. listopadu 2011. V Cannes získal v sekci Čtrnáctidenní tvůrců cenu Coup de coeur. V roce 2012 vyhrál Cenu Severské rady za film. Östlund byl také oceněn jako nejlepší režisér cenou Guldbagge. Tato ocenění potvrdila, že jde o významné dílo současné evropské kinematografie.
Kritika a bouřlivá veřejná debata
Metacritic uvádí průměrné hodnocení 81 ze 100 a Rotten Tomatoes asi 80 procent. Kritik Variety Leslie Felperin soudil, že film je asi o půl hodiny delší, než by měl být. Ve Švédsku vyvolal výrazné diskuse. Spisovatel Jonas Hassen Khemiri v deníku Dagens Nyheter sestavil seznam výhrad, mezi nimiž zaznělo i to, že film považuje za rasistický. Naopak Lena Andersson tvrdila, že film ukazuje obecné zneužití moci. America Vera Zavala zdůraznila téma třídní společnosti.
Pro koho se film hodí a celkové zhodnocení
Hra je film pro diváky, kteří chtějí přemýšlet a nevadí jim nepohodlí. Nenabízí uklidňující odpovědi, ale zrcadlo, které ukazuje, jak snadno se lidé podřizují tlaku. Jde o důkladně vystavěnou a inteligentní studii moci, která se opírá o reálné případy a otevírá otázky odpovědnosti. Pokud vám vyhovují dramata typu Force Majeure, pravděpodobně vás Hra zaujme. Silný dojem i živá debata, kterou vyvolala, z ní dělají jeden z nejdiskutovanějších severských filmů posledních let.
Galerie
Články k titulu
Tipy, recenze a zákulisní informace.
Zatím nemáme žádné články k tomuto titulu.
Podobné v kategorii
Studio 666
Půlnoc v Magnólii
Modrá laguna
Twelve
Smrtonosná past: Opět v akci
Mumie: Hrob Dračího císaře
Lara Croft – Tomb Raider: Kolébka života
Husí kůže 2: Ukradený Halloween
„Babičky dobíjejte přesně!“
Muži v černém: Globální hrozba
Machete zabíja
Doporučené
Taxi 4
Studio 666
Půlnoc v Magnólii
Modrá laguna
Twelve
Smrtonosná past: Opět v akci
Mumie: Hrob Dračího císaře
Lara Croft – Tomb Raider: Kolébka života
Husí kůže 2: Ukradený Halloween
Komentáře (0)
Zatím zde nejsou žádné komentáře. Buďte první!
Přidat komentář