Ověření že je film v programu Telly proběhlo: 04.11.2026

Jánošík

Film • 1935

Kategorie: Populární

Žánry: Drama

Jánošík z roku 1935 je černobílý československý film Martina Friče o legendárním zbojníkovi Juraji Jánošíkovi. Vychází z divadelní hry Jiřího Mahena a odehrává se na Slovensku počátkem 18. století. V titulní roli hraje Paľo Bielik, dále Zlata Hajdúková, Andrej Bagar a Theodor Pištěk. Exteriéry se natáčely u Terchové a v okolních horách. Film byl uveden na festivalu v Benátkách a dnes patří k významným dílům slovenské i české kinematografie.

Zbojník ve slovenských horách

Děj začíná v roce 1711 v chudém horském kraji na Slovensku, kde poddaní pracují na panských statcích. Jánošíkův otec zemře po týrání v panském vězení a mladík se stane zbojníkem. Připojí se k němu jedenáct chlapců, kteří berou bohatým a dávají chudým. Heslo „Pánům brát a chudým dávat“ patří k jádru legendy. Film tak přebírá známou lidovou látku a dává jí podobu dramatu o spravedlnosti.

Předloha Jiřího Mahena

Film vznikl na motivy divadelní hry Jiřího Mahena. Scénář napsali Martin Frič, Karel Hašler a Karel Plicka, dialogy Štefan Letz a Ivan Július Kovačevič. Odbornými poradci byli Karel Plicka a Josef Cincík, což naznačuje snahu o věrohodné zachycení lidového prostředí. Film je označován jako romantický příběh a kombinuje dobrodružství, lidovou píseň a tragédii. Mahenova hra tak dostala podobu, která odpovídala filmovému jazyku třicátých let.

Režisér Martin Frič

Režii i střih má na starosti Martin Frič, jeden z nejvýznamnějších českých filmařů první poloviny dvacátého století. Premiéra proběhla 17. ledna 1935. Za režii byl Frič a za kameru Ferdinand Pečenka oceněn Čestnou filmovou cenou Ministerstva průmyslu, obchodu a živností, udělovanou za rok 1936. Kamera Pečenky využívá horskou krajinu s výrazným kontrastem černé a bílé a dává příběhu monumentální rozměr.

Paľo Bielik a další herci

Titulní postavu hraje Paľo Bielik. Zlata Hajdúková je Anka, Andrej Bagar Šándor Révay, Theodor Pištěk hrabě Markušovský, Elena Hálková Zuzka a Janko Borodáč soudce. Filip Dávidík hraje pastýře Janíčka. Jaroslav Marvan a F. X. Mlejnek se objevují jako panduři. Obsazení spojuje slovenské a české herce, což odpovídá tehdejší československé koprodukci, a hrdinovi dává přesvědčivý, přirozený výraz.

Natáčení v Terchové a okolí

Exteriéry vznikaly v okolí Terchové, Levoče, Mikuláše, Vrátné doliny a Rozsutce. Poprava se natáčela na kopci Oblaz nad Terchovou, kde dnes stojí rozhledna Terchovské srdce a její tvar připomíná šibenici z filmu. Studiové scény se točily na Barrandově, výrobní firmou byl Lloyd a výpravu vytvořil Štěpán Kopecký. Díky skutečným místům získal film autentický ráz a dodnes je jedním z nejznámějších příkladů natáčení ve slovenské krajině.

Hudba a zvuk

Hudbu složil Miloš Smatek, zvuk měl na starosti František Šindelář a choreografii připravil Joe Jenčík. Film obsahuje zbojnické písně a lidové motivy, které zapadají do romantického pojetí legendy. Zvuková složka tak není jen doprovodem, ale součástí atmosféry hor a lidového prostředí. Právě písně a tance pomáhají udržet divákovu pozornost a vytvářejí kontrast ke tragickému závěru příběhu.

Láska, zrada a spravedlnost

Do příběhu vstupuje také milostná linie, protože Šándor nechá unést Anku a Jánošík ji chce zachránit. Zbojníci přepadnou zámeckou slavnost a rozdají peníze rolníkům a Jánošík osvobodí zajatého Janíčka. Příběh vrcholí zradou v krčmě pod Strečnem. Finále v duchu legendy vrací film k tématu cti a oběti, přičemž zbojník odmítne milost za cenu služby v armádě. Podrobnosti závěru nechme stranou, jde o tragický a symbolický konec.

Mezinárodní ohlas

V roce 1936 byl film uveden na čtvrtém mezinárodním filmovém Bienále v Benátkách a poté prodán do 32 zemí. Pro pohraniční oblasti vznikla také německá dabovaná verze s názvem Liebe, Freiheit und Verrat. Graham Greene v The Spectator v červenci 1936 psal o rozporu mezi lehkým začátkem a krutým závěrem. Tato různorodá odezva ukazuje, že film dokázal zaujmout i mimo domácí prostředí.

Komu film doporučit

Hodí se divákům, které zajímá historie československé kinematografie, lidové legendy a černobílé filmy ze třicátých let. Oceníte ho, pokud máte rádi romantické příběhy s hudbou a krajinou v hlavní roli. Je to dílo, které je zároveň pomníkem slovenského hrdiny i ukázkou zralého řemesla Martina Friče. Dnes může působit staromódně, ale právě proto nabízí cenný pohled na to, jak se tehdy vyprávěly národní legendy.

Galerie

Články k titulu

Tipy, recenze a zákulisní informace.

Zatím nemáme žádné články k tomuto titulu.

Podobné v kategorii

Doporučené

Hodnocení a komentáře

Komentáře (0)

Zatím zde nejsou žádné komentáře. Buďte první!

Přidat komentář

Odesláním komentáře souhlasíte s jeho zveřejněním včetně zadané přezdívky a obsahu. Pokud do textu uvedete osobní údaje, činíte tak dobrovolně a souhlasíte i s jejich zobrazením. Komentáře mohou být před zveřejněním zkontrolovány a v případě nevhodného obsahu upraveny nebo zamítnuty. V případě dotazu nebo žádosti o smazání komentáře nás můžete kontaktovat.