Ověření že je film v programu Telly proběhlo: 04.11.2026

Lotrando a Zubejda

Film • 1996

Kategorie: Populární

Lotrando a Zubejda je česká pohádková komedie režiséra Karla Smyczka podle scénáře Zdeňka Svěráka, vzniklá jako koprodukce Česka, Bulharska a Francie. Vychází z motivů Čapkových pohádek Druhá loupežnická pohádka a Velká pohádka doktorská. Syn slavného loupežníka Lotranda se vychoval v klášterní škole, ale otci na smrtelné posteli slíbil, že bude pokračovat v jeho řemesle. Hudbu složil Jaroslav Uhlíř a písně napsal Svěrák.

Loupežník, který se stal žákem

Výchozí situace je dobře vymyšlená. V Čechách žije loupežník Lotrando, nejobávanější muž v lesích. Jeho syn ale vyrůstá v klášterní škole a stane se z něj laskavý učenec. Když otec umírá, vyžádá si od syna slib, že bude pokračovat v loupežnickém řemesle. Jenže syn nemá na takovou práci povahu ani výchovu. Příběh tak od začátku staví na rozporu mezi tím, co od člověka očekává rodina, a tím, kým skutečně je. Takové téma je vhodné pro děti i dospělé, protože se dotýká základní otázky, zda si můžeme vybrat vlastní cestu.

Čapkovy pohádky jako předloha

Film vychází z motivů dvou pohádek z Čapkových Devatera pohádek, konkrétně z Druhé loupežnické pohádky a Velké pohádky doktorské. Čapkovo vyprávění je známé hravým jazykem, nadsázkou a laskavým pohledem na lidské slabosti. Svěrák tyto motivy nepřepisuje doslova, ale vytváří z nich nový příběh, ve kterém se prolínají loupežnická tematika a motiv zázračného léčení. Čapkova předloha zůstává zřetelná, ale film má vlastní stavbu a tempo. To odpovídá žánru pohádky, která chce bavit i poučit.

Sultánova dcera a výprava do Čech

V jiné části příběhu je v sultanátu Solimána nemocná princezna Zubejda. Delegace vedená Halím proto putuje do Čech hledat lékaře. Narazí na dřevorubce Drnce, kterého si spletou s doktorem. Lotrando, Drncův přítel, se k němu připojí. Poselstvo pohrozí, že oba přijdou o hlavu, pokud princeznu nevyléčí. Setkání dvou světů, českého a orientálního, vytváří příležitost pro humor založený na nedorozumění i na kulturních rozdílech, aniž by příběh ztratil laskavý tón.

Scénář a písně Zdeňka Svěráka

Scénář napsal Zdeněk Svěrák, který také složil texty písní. Zároveň ve filmu zaznívá jako vypravěč. Jeho styl je pro český film dobře známý, vyznačuje se jemnou ironií, obrazným jazykem a smyslem pro absurditu, která přitom nepůsobí škodolibě. V pohádce to funguje obzvlášť dobře, protože dětský divák vnímá příběh přímo a dospělý v něm zachytí další vrstvy. Svěrákův přístup z filmu dělá dílo, které se dá sledovat opakovaně a pokaždé z něj čerpat něco nového.

Obsazení

Mladého Lotranda hraje Jiří Strach, starého Lotranda Jiří Pecha a princeznu Zubejdu Barbora Seidlová. Dřevorubec Drnec je v podání Pavla Zedníčka, chůvu La Mad hraje Ljuba Krbová. Sultána Solimána ztvárnil Marián Labuda, vyslance Halího Miroslav Táborský a obchodníka Lustiga Arnošt Goldflam. Loupežník Vincek je v podání Jiřího Lábuse, otec převor Josef Karlík a Drncova žena Máňa Naďa Konvalinková. Takto bohaté obsazení nabízí hereckou paletu od komediálních postav po lyrické role.

Hudba Jaroslava Uhlíře

Hudbu složil Jaroslav Uhlíř, který spolu se Svěrákem napsal šest písní. Tato spolupráce má v českém prostředí velkou tradici a písně z filmu dokáží fungovat samostatně. Hudba doplňuje vyprávění, ale nepřebíjí ho. V pohádce, kde dialogy často nesou pointu, je důležité, aby písně nenarušovaly tempo. Uhlíř a Svěrák to řeší tak, že každá píseň něco sděluje a posouvá charakter postavy. Hudební složka je tak důležitou součástí identity filmu. Písně mají jednoduché melodie a snadno zapamatovatelné texty, díky čemuž se k nim děti vracejí i po skončení filmu a rodiče je rádi zpívají s nimi.

Karel Smyczek, kamera a kostýmy

Režisérem je Karel Smyczek. Kameramanem byl Jan Malíř, kostýmy navrhl Petr Kolínský a střih připravil Zdeněk Patočka. Zvuk měli na starosti Ivo Špalj a Vladimír Nahodil. Producenty byli Karel Škop a Robert Fuksa. Natáčelo se mimo jiné v Polné, konkrétně v expozici školní historie v místním muzeu. Záběry z reálných prostor dodávají fantazijnímu příběhu konkrétní zázemí a pohádka tak nepůsobí jako laboratorní kulisa.

Mezinárodní koprodukce a uvedení

Film vznikl jako koprodukce České republiky, Bulharska a Francie. V českých kinech měl premiéru 11. září 1997 a do televize se dostal jako štědrovečerní pohádka 24. prosince 1998. Pohádka tak záhy zapadla do tradice, kterou čeští diváci s vánočním časem spojují. Přesné údaje o návštěvnosti nebo ocenění nejsou v ověřených zdrojích uvedeny, proto je zde nezmiňujeme. Pro film je podstatné spíše to, že získal trvalé místo v povědomí rodin.

Pro koho se film hodí

Lotrando a Zubejda osloví děti, které mají rády pohádky s humorem a písničkami, ale i rodiče, kteří ocení literární základ a Svěrákův jazyk. Hodí se také těm, kdo chtějí poznat, jak se dá Čapkova tvorba převést do filmu bez ztráty její laskavosti. Nenabízí příliš spektakulárních efektů, spoléhá na postavy, dialogy a hudbu. Právě proto zůstává příjemným a nenásilným rodinným filmem, který se dá sledovat opakovaně a stále v něm lze najít nové drobnosti.

Galerie

Články k titulu

Tipy, recenze a zákulisní informace.

Zatím nemáme žádné články k tomuto titulu.

Podobné v kategorii

Doporučené

Hodnocení a komentáře

Komentáře (0)

Zatím zde nejsou žádné komentáře. Buďte první!

Přidat komentář

Odesláním komentáře souhlasíte s jeho zveřejněním včetně zadané přezdívky a obsahu. Pokud do textu uvedete osobní údaje, činíte tak dobrovolně a souhlasíte i s jejich zobrazením. Komentáře mohou být před zveřejněním zkontrolovány a v případě nevhodného obsahu upraveny nebo zamítnuty. V případě dotazu nebo žádosti o smazání komentáře nás můžete kontaktovat.