Ověření že je film v programu Telly proběhlo: 01.11.2026
Masaryk
Film • 2016
Masaryk je česko-slovenské historické drama z roku 2016, které natočil Julius Ševčík. Karel Roden v něm hraje Jana Masaryka, syna prvního československého prezidenta, v letech 1937 až 1939, kdy jako velvyslanec v Londýně marně shání pro svou zemi podporu a po mnichovské dohodě odjíždí do Spojených států. Tam se ocitá v sanatoriu pod dohledem doktora Steina, ztvárněného Hannsem Zischlerem. Film střídá dvě časové roviny, vychází z historických událostí, ale postavu volně rozvíjí. Získal dvanáct Českých lvů a byl uveden na Berlinale.
Diplomat na rozcestí mezi Londýnem a Amerikou
Film Masaryk se věnuje krátkému, ale osudovému období let 1937 až 1939, kdy Jan Masaryk působil jako československý velvyslanec ve Velké Británii. Příběh začíná smrtí jeho otce Tomáše Garrigue Masaryka, prvního československého prezidenta, a pokračuje obdobím, kdy nacistické Německo podporuje sudetské Němce a Masaryk marně přesvědčuje britské politiky, aby se za Československo postavili. Ševčík volí osobní pohled na dějiny. Místo přehledné lekce o politice sleduje člověka, který nese slavné jméno, a zároveň vidí, jak se mu pod rukama rozpadá svět, který měl hájit.
Mnichov očima člověka, který nic nezmohl
Mnichovská dohoda, kterou musela země přijmout a odstoupit pohraničí Německu, tvoří dramatický střed příběhu. Film ji nevykládá jako suchou událost z učebnic, ale jako osobní porážku muže, který celou dobu věřil, že západní spojenci dostojí svým závazkům. Právě tato zkušenost zrady a bezmoci dává filmu napětí i smutek. Divák ví, jak historie dopadla, a o to bolestněji sleduje diplomatova snažení. Dobová jednání ve filmu nejsou cílem sama o sobě, slouží jako zrcadlo hrdinova vnitřního hroucení.
Sanatorium v Americe a druhá časová rovina
Po Mnichově se Masaryk stěhuje do Spojených států a dostává se do sanatoria, kde se ho ujímá doktor Stein. Film tak vypráví ve dvou rovinách, jedna sleduje politické události v Evropě a druhá léčbu zlomeného muže za oceánem. Střídání časů funguje jako postupné odkrývání hrdinovy minulosti, protože terapeutické rozhovory vracejí postavu k věcem, které by sama nevyslovila. Po boku Masaryka se objevuje také novinářka Marcia Davenport, která mu pomáhá. Tento rámec dává historickému příběhu psychologickou hloubku, kterou by čistě dějepisné zpracování těžko nabídlo.
Karel Roden v roli, která nese celý film
Karel Roden hraje Jana Masaryka jako společenského, vtipného a zároveň hluboce zraněného muže, který pod zdánlivou lehkostí skrývá úzkost a pocit viny. Za tuto roli získal Českého lva za nejlepší mužský herecký výkon. Pro film je podstatné, že hrdina není vykreslen jako nedotknutelný symbol, ale jako člověk s chybami a slabostmi. Roden dokáže přejít od salónního šarmu k výbuchu zoufalství a diváka přesvědčí, že vidí skutečného člověka, a ne pomník z učebnice dějepisu.
Obsazení kolem hlavní role
Hanns Zischler hraje doktora Steina, který Masaryka vyslýchá a léčí, a jeho klidná, věcná přítomnost tvoří protiváhu Rodenově nervní energii. Oldřich Kaiser vystupuje jako Edvard Beneš a za tento výkon dostal Českého lva za nejlepší mužský vedlejší herecký výkon. Arly Jover hraje Marcii Davenport, Jiří Vyorálek ztvárňuje Konráda Henleina a Jiří Ornest hraje starého prezidenta Masaryka. V dalších rolích se objevují Emília Vášáryová, Eva Herzigová, Martin Hofmann nebo Zuzana Krónerová. Široké mezinárodní obsazení odpovídá tomu, že velká část příběhu se odehrává mimo Československo.
Scénář, hudba a řemeslná stránka
Scénář napsali Petr Kolečko, Alex Koenigsmark a Julius Ševčík a za něj také získali Českého lva. Kameramanem byl Martin Štrba, střih obstaral Marek Opatrný a hudbu složili Kryštof Marek a Michał Lorenc. Film byl při udílení Českých lvů oceněn mimo jiné za kameru, střih, zvuk, hudbu, scénografii, kostýmy i masky, což ukazuje, že řemeslná kvalita je jeho výraznou předností. Dobový svět je zpracován pečlivě a přesvědčivě, a přitom nepůsobí jako muzejní expozice, protože kamera zůstává blízko postav.
Jak se film natáčel
Natáčení začalo na podzim roku 2015 na Slovensku a v lednu 2016 se přesunulo do České republiky. Několik scén vzniklo také v Nizozemsku. Celý film se podařilo natočit zhruba za čtyřicet natáčecích dní, což na historické drama s tolika prostředími a kostýmy není mnoho. Londýnské scény se přitom natáčely v Praze, takže divák vidí britské hlavní město, které je ve skutečnosti postaveno z českých kulis a ulic. Taková práce s prostředím je typická pro středoevropské filmy, které musejí s rozpočtem hospodařit pečlivě.
Přijetí a ocenění
Film byl uveden v sekci Berlinale Special na filmovém festivalu v Berlíně. Tamní kritika byla spíše zdrženlivá a vytýkala mu některé erotické scény, místy nepřehledný děj nebo slabší vedlejší výkony. Doma ho naopak ocenila Česká filmová a televizní akademie dvanácti Českými lvy, mezi nimi za nejlepší film a nejlepší režii. Na serveru Kinobox dosáhl hodnocení 68 procent. Rozpor mezi mezinárodní zdrženlivostí a domácím nadšením naznačuje, že film nejlépe funguje pro diváky, kteří znají souvislosti české historie a mají k tématu osobní vztah.
Skutečnost a dramatická licence
Je třeba mít na paměti, že film je podle dostupných popisů historickým příběhem postaveným volně na osudu Jana Masaryka. Odehrává se mezi lety 1937 a 1939 a skutečné osobnosti jako Edvard Beneš, Konrad Henlein, lord Halifax nebo Neville Chamberlain v něm vystupují vedle postav, jejichž rozhovory jsou domyšlené. Právě tuto hranici mezi dokumentem a vyprávěním si divák musí hlídat. Film nenabízí učebnici, ale umělecký pohled na člověka, jehož veřejná role byla pro celý národ symbolem a jehož soukromé trápení se do dějin příliš nezapsalo.
Pro koho je film vhodný a celkové zhodnocení
Masaryk osloví především ty, kdo mají rádi historická dramata s psychologickým rozměrem a zajímají se o české moderní dějiny a o rok 1938. Nejde o rychlou podívanou, tempo je volnější a děj se opírá o dialogy, ale na oplátku dostáváte výjimečně zahraný portrét člověka v krizi. Silnými stránkami jsou herectví Karla Rodena, výprava a kamera. Slabší místa se týkají občasné roztříštěnosti vyprávění. Celkově jde o ambiciózní a poctivě zpracovaný film, který si právem získal velké domácí ocenění a stojí za pozornost i dnes.
Galerie
Články k titulu
Tipy, recenze a zákulisní informace.
Zatím nemáme žádné články k tomuto titulu.
Podobné v kategorii
Studio 666
Půlnoc v Magnólii
Modrá laguna
Twelve
Smrtonosná past: Opět v akci
Mumie: Hrob Dračího císaře
Lara Croft – Tomb Raider: Kolébka života
Husí kůže 2: Ukradený Halloween
„Babičky dobíjejte přesně!“
Muži v černém: Globální hrozba
Machete zabíja
Doporučené
Taxi 4
Studio 666
Půlnoc v Magnólii
Modrá laguna
Twelve
Smrtonosná past: Opět v akci
Mumie: Hrob Dračího císaře
Lara Croft – Tomb Raider: Kolébka života
Husí kůže 2: Ukradený Halloween
Komentáře (0)
Zatím zde nejsou žádné komentáře. Buďte první!
Přidat komentář