Ověření že je film v programu Telly proběhlo: 02.11.2026
Muž z kraje La Mancha
Film • 1972
„Muž z kraje La Mancha“ je filmový muzikál Arthura Hillera z roku 1972 podle slavného broadwayského představení, které vychází z příběhu Dona Quijota. Spisovatel Cervantes je uvězněn inkvizicí a v cele před spoluvězni sehraje příběh starého šlechtice, který se považuje za rytíře. Hlavní role ztvárnili Peter O’Toole, Sophia Loren a James Coco. Film byl natočen v Římě, trvá 132 minut a v době uvedení vzbudil rozporuplné reakce.
Cervantes před soudem vězňů
Film začíná tím, že Miguel de Cervantes a jeho sluha jsou zatčeni španělskou inkvizicí za uvedení hry, která se vysmívá tribunálu. V žaláři spoluvězni uspořádají předstíraný soud, aby mu mohli sebrat jeho věci. Cervantes se brání tím, že sehraje divadelní hru o starém šlechtici, jenž se považuje za potulného rytíře. Tento rámec, hra ve hře, je pro příběh klíčový, protože ukazuje, že fantazie může být způsobem přežití i obranou proti tvrdé realitě.
Alonso Quijana se stává Donem Quijotem
V Cervantesově příběhu vystupuje Alonso Quijana, který si dá jméno Don Quijote de La Mancha a vydá se na cestu se svým zbrojnošem Sanchem Panzou. Útočí na větrný mlýn, protože v něm vidí obra, a dorazí do hostince, kde si idealizuje ošlehanou služku a prostitutku Aldonzu jako vznešenou Dulcineu. Příbuzní se obávají o jeho zdraví a kněz přesvědčí Sansona Carrasca, aby se pokusil starce vyléčit z bludů. Film klade otázku, zda je lepší realita bez ideálů, nebo ideál, který proměňuje svět.
Peter O’Toole v trojroli
Peter O’Toole hraje současně Dona Quijota, Cervantese i Alonsa Quijanu. Protože nezpíval, jeho zpěv načetl Simon Gilbert. Přesto jeho výkon získal nominaci na Zlatý glóbus a Národní rada pro filmovou kritiku mu udělila cenu za nejlepšího herce, kterou sdílel s hercem filmu The Ruling Class. Gene Siskel vyzdvihl právě trojí podobu této role. Její síla spočívá v tom, že divák věří postavě i tehdy, když se jeho nápady zdají bláznivé.
Sophia Loren a ostatní herci
Sophia Loren hraje Aldonzu neboli Dulcineu a její hlasový rozsah musel být upraven z soprán na kontraalt, aby jí zpěv vyhovoval. James Coco ztvárnil Sancha Pansu a získal nominaci na Zlatý glóbus za vedlejší roli. Harry Andrews hraje hostinského, John Castle Sansona Carrasca, Ian Richardson kněze, Brian Blessed Pedra a Julie Gregg Antonii. Blessed také nazpíval písně za Harryho Andrewse. Soubor je pestrý a dává filmu divadelní, ale živý charakter.
Cesta od jeviště k filmu
Muzikál napsal Dale Wasserman, hudbu složil Mitch Leigh a texty Joe Darion. Předlohou byla Wassermanova televizní hra z roku 1959 I, Don Quixote. V roce 1967 zaplatila společnost United Artists za filmová práva přes 2,25 milionu dolarů, druhou nejvyšší částku za práva k muzikálu po My Fair Lady. Podmínkou bylo, že film nesmí vzniknout dřív, než skončí uvádění na Broadwayi. Režisér Albert Marre byl propuštěn kvůli utraceným penězům na zkoušky a odešli také původní hvězdy Richard Kiley a Joan Diener.
Arthur Hiller a komplikovaná výroba
Poté byl angažován Peter Glenville, který obsadil O’Toola, ale byl propuštěn, protože chtěl vynechat většinu písní. Nakonec projekt převzal Arthur Hiller spolu s Saulem Chaplinem a přizval zpět Wassermana. Dirigentem a aranžérem zůstal Laurence Rosenthal. Kulisy a kostýmy Luciana Damianiho už byly postaveny a nešlo je měnit. Choreografii a šermířské scény připravila Gillian Lynne. Tyto změny ukazují, jak náročný byl vznik filmu a proč výsledek nese stopy kompromisů.
Změny oproti divadelní hře
Film začíná slavností na náměstí, kde Cervantes uvádí hru parodující inkvizici, zatímco v jevištní verzi je důvodem zatčení zástava na klášter pro nezaplacené daně. Hostinec je zpracován jako složitá rodinná léčka s mužem na márách a Carrascem převlečeným za Čaroděje mezi rytíři se zrcadly. Dvě písně, „What Does He Want of Me?“ a „To Each His Dulcinea“, byly vypuštěny, stejně jako některé sloky a závěrečný návrat písně. Úpravy měly přizpůsobit dílo širokému plátnu.
Kamera, střih a hudba
Kameramanem byl Giuseppe Rotunno a střih zajistil Robert C. Jones. Natáčení probíhalo v Římě a produkci financoval Alberto Grimaldi prostřednictvím společnosti Produzioni Europee Associati. Hudbu složil Mitch Leigh a Laurence Rosenthal zpracoval filmovou partituru, za kterou získal nominaci na Oscara. Nejznámější píseň „The Impossible Dream“ je v mnoha zemích spojena právě s tímto příběhem a zpívá se v ní o odvaze snít navzdory všemu.
Přijetí a pozdější pohled
Reakce kritiků byly při uvedení převážně negativní. Časopis Time film označil za „epically vulgar“, Roger Ebert dal dvě hvězdy a Leonard Maltin nejnižší hodnocení, zatímco Vincent Canby z New York Times ocenil herecké výkony. Na Rotten Tomatoes má film 53 procent. Film byl uveden 11. prosince 1972 v New Yorku, rozpočet činil 12 milionů dolarů a tržby 11,5 milionu. Hiller později tvrdil, že na filmovém plátně působí jevištní stylizace příliš doslovně.
Komu se hodí a celkové zhodnocení
Film osloví milovníky muzikálů a diváky, kteří mají rádi velká literární témata zpracovaná s důrazem na herecký výkon. Dobře poslouží i těm, které zajímá Cervantesův svět a legenda o Donu Quijotovi. Přestože ho kritika při uvedení nepřijala nadšeně, nabízí výjimečné herecké kreace, bohatou výpravu a hudbu, která zůstává v paměti. Jde o dílo nedokonalé, ale ambiciózní a emotivní, ve kterém se věří, že ideály mají cenu i tehdy, když je okolní svět zesměšňuje.
Galerie
Články k titulu
Tipy, recenze a zákulisní informace.
Zatím nemáme žádné články k tomuto titulu.
Podobné v kategorii
Studio 666
Půlnoc v Magnólii
Modrá laguna
Twelve
Smrtonosná past: Opět v akci
Mumie: Hrob Dračího císaře
Lara Croft – Tomb Raider: Kolébka života
Husí kůže 2: Ukradený Halloween
„Babičky dobíjejte přesně!“
Muži v černém: Globální hrozba
Machete zabíja
Doporučené
Taxi 4
Studio 666
Půlnoc v Magnólii
Modrá laguna
Twelve
Smrtonosná past: Opět v akci
Mumie: Hrob Dračího císaře
Lara Croft – Tomb Raider: Kolébka života
Husí kůže 2: Ukradený Halloween
Komentáře (0)
Zatím zde nejsou žádné komentáře. Buďte první!
Přidat komentář