Ověření že je film v programu Telly proběhlo: 04.11.2026
Pianistka
Film • 2001
Pianistka je francouzsko-rakouské psychologické drama Michaela Hanekeho z roku 2001, natočené podle románu Elfriede Jelinekové z roku 1983. Isabelle Huppert v něm hraje Erika Kohutovou, profesorku klavíru na vídeňské konzervatoři, která žije se svou dominantní matkou. Její potlačovaná sexualita a osamělost se projevují v poněkud extrémních podobách. Film získal na festivalu v Cannes Velkou cenu poroty a ceny pro Isabelle Huppert a Benoîta Magimela. Trvá 131 minut a patří k nejvýraznějším evropským filmům své doby.
Profesorka klavíru ve Vídni
Erika Kohutová je profesorka klavíru na vídeňské konzervatoři. Žije s dominantní matkou a její potlačovaná sexualita a osamělost se podle filmu projevují voyeurismem, sadomasochismem i sebepoškozováním. Hudba je v jejím životě kázeň, chlad a ochrana, ne radost. Haneke nenabízí pohodlný příběh o umělkyni, ale zachycuje člověka, jehož profesionální dokonalost se zřetelně míjí s citovou svobodou. Matka a dcera žijí spolu a závislost obou je jedním z hlavních témat příběhu. Takové téma vyžaduje od diváka soustředění, protože film nic nevysvětluje předem.
Příchod mladého studenta
Do jejího života vstupuje Walter Klemmer, mladý student inženýrství a klavírista, kterého Erika přijme jako žáka. Později s ním vstoupí do sadomasochistického vztahu, přičemž své požadavky mu předloží v dopise. Vztah se ale zvrtne v násilí. Podrobnosti dalšího vývoje je lepší nechat na divákovi, protože film stojí na tom, že se běžná pravidla vztahu rozpadají a hranice mezi kontrolou a podřízením se stává nejistou. Haneke tuto proměnu sleduje nestranným, téměř klinickým pohledem.
Předloha Elfriede Jelinekové
Film vychází z románu Elfriede Jelinekové z roku 1983, která v roce 2004 získala Nobelovu cenu za literaturu. Haneke román přeskupil a rozšířil postavy Anny Schoberové a její matky. Původní filmové zpracování připravovala Valie Export, ale projekt zanikl pro nedostatek peněz. Autorka pak prodala práva Paulu Mankerovi, kterému se rozpočet také nepodařil sehnat. Nakonec producent oslovil Hanekeho a ten souhlasil pod podmínkou, že hlavní roli ztvární Isabelle Huppert. Film tak vznikl z románu, o jehož filmovou verzi se předtím pokoušeli dva jiní tvůrci a který se jim nepodařilo financovat.
Isabelle Huppert v hlavní roli
Huppert dříve odmítla roli v Hanekeho filmu Funny Games z roku 1997, ale tentokrát přistoupila. Podle dostupných údajů hrála jako dítě na klavír, v patnácti přestala a pro film se k hře vrátila. Za roli získala cenu pro nejlepší herečku v Cannes a Peter Bradshaw z Guardianu její výkon označil za výkon kariéry. Postava, jejíž emoce jsou skryté pod kontrolou, je klíčem k filmu a těžko si představit, že by příběh bez takového ztvárnění fungoval.
Obsazení
Vedle Isabelle Huppert hrají Annie Girardotová matku, Benoît Magimel Waltera Klemmera, Susanne Lothar paní Schoberovou, Anna Sigalevitch Annu Schoberovou, Udo Samel doktora Blonskije a Cornelia Köndgen paní Blonskijovou. Eva Green má nepodepsanou roli. Benoît Magimel se naučil hrát na klavír, aby jeho hra vypadala přesvědčivě, i když hudba byla přehrávána ze záznamu. Susanne Lothar hrála německy a její repliky byly do francouzštiny dabovány. Matku hraje Annie Girardotová, která za roli získala Césara za vedlejší herecký výkon.
Natáčení a rozpočet
Film se natáčel od 21. srpna do 28. října 2000. Rozpočet činil 5,3 milionu eur, tedy asi 6,2 milionu dolarů, a tržby dosáhly 6,8 milionu dolarů. Produkci zajistily společnosti MK2, Les Films Alain Sarde, Wega Film a Arte France Cinéma. Film se mluví francouzsky a německy. Distribuci zajistily MK2 Diffusion ve Francii a Filmladen v Rakousku. Skromný rozpočet odpovídá komorní povaze příběhu, který se odehrává ve třídách, bytech a koncertních sálech a nepotřebuje velké dekorace.
Cannes 2001 a další ocenění
Pianistka získala na festivalu v Cannes v roce 2001 Velkou cenu poroty a byla nominována na Zlatou palmu. Isabelle Huppert vyhrála cenu za nejlepší ženský herecký výkon a Benoît Magimel za mužský. Annie Girardotová získala Césara za vedlejší ženskou roli. Rakousko film nominovalo na Oscara za cizojazyčný film, ale nominace se film nedočkal. Na vlastní filmové ceny se tak vztahují hlavně festivalová uznání z Cannes a francouzský César. Nominace přišly i od BAFTA za film v cizím jazyce a Evropské filmové ceny za nejlepší film.
Kritika a názory
Na Rotten Tomatoes má film 75 procent pozitivních recenzí z 91, na Metacritic 79 bodů ze sta. Roger Ebert mu dal tři a půl hvězdy a hájil konec slovy, že u takového filmu by každý konvenční závěr byl alibismem. David Denby z New Yorkeru jej označil za odvážně brilantní. V roce 2025 skončil na 128. místě čtenářského žebříčku sta nejlepších filmů 21. století listu The New York Times. Metacritic jeho ohlasy řadí mezi obecně příznivé. Jde o dílo, které rozděluje, ale nikdo ho nepřejde bez povšimnutí.
Témata a komu film doporučit
Hlavními tématy jsou sexuální potlačení a osamělost, moc, kontrola a podřízení ve vztazích, závislost matky a dcery i psychická porucha. Film není určen pro každého, protože zobrazuje násilí a sebepoškozování a nenabízí snadnou útěchu. Hodí se divákům, kteří oceňují náročné evropské drama a mají zájem o herecký výkon Isabelle Huppert. Pro ty, kdo hledají lehkou zábavu, je nevhodný, ale kdo vydrží, odnese si silný zážitek a důvod k přemýšlení.
Galerie
Články k titulu
Tipy, recenze a zákulisní informace.
Zatím nemáme žádné články k tomuto titulu.
Podobné v kategorii
Studio 666
Půlnoc v Magnólii
Modrá laguna
Twelve
Smrtonosná past: Opět v akci
Mumie: Hrob Dračího císaře
Lara Croft – Tomb Raider: Kolébka života
Husí kůže 2: Ukradený Halloween
„Babičky dobíjejte přesně!“
Muži v černém: Globální hrozba
Machete zabíja
Doporučené
Taxi 4
Studio 666
Půlnoc v Magnólii
Modrá laguna
Twelve
Smrtonosná past: Opět v akci
Mumie: Hrob Dračího císaře
Lara Croft – Tomb Raider: Kolébka života
Husí kůže 2: Ukradený Halloween
Komentáře (0)
Zatím zde nejsou žádné komentáře. Buďte první!
Přidat komentář