Ověření že je film v programu Telly proběhlo: 04.11.2026
Poslední tango v Paříži
Film • 1972
Poslední tango v Paříži je drama Bernarda Bertolucciho z roku 1972 o americkém vdovci Paulovi a mladé Pařížance Jeanne, kteří se v prázdném bytě dají do anonymního vztahu bez jmen a bez minulosti. Paula hraje Marlon Brando, Jeanne Maria Schneider. Film Itálie a Francie natočil kameraman Vittorio Storaro a hudbu složil Gato Barbieri. Snímek vyvolal skandál, v Itálii byl zabavován, přesto získal dvě oscarové nominace a dodnes patří k nejdiskutovanějším evropským filmům své doby.
Anonymní setkání v prázdném bytě
Výchozí situace filmu je úsporná a zároveň nezvyklá. Paul, středně starý Američan, který v Paříži provozuje hotel, právě přišel o manželku Rosu, jež spáchala sebevraždu. Při prohlídce bytu k pronájmu potká mladou Jeanne, která je zasnoubená a o bydlení uvažuje ze zcela jiných důvodů. Mezi oběma okamžitě vznikne tělesný vztah a Paul trvá na jediném pravidlu. Nikdo z nich nesmí druhému říct nic o sobě, ani své jméno. Byt se tak mění v uzavřený svět mimo čas a mimo společenské role.
Režisér, který chtěl natočit vlastní fantazii
Bernardo Bertolucci napsal scénář společně s Francem Arcallim, který film také stříhal. Příběh vyšel podle dostupných údajů z režisérovy vlastní fantazie o setkání s neznámou ženou, jejíž identitu nikdy nezjistil. Francouzské dialogy upravila Agnès Varda. Producentem byl Alberto Grimaldi a film vznikl v koprodukci italské společnosti Produzioni Europee Associati a francouzské Les Productions Artistes Associés, distribuci zajistila United Artists. Z této kombinace vznikl snímek, který vypadá evropsky, ale mluví anglicky i francouzsky.
Brando v jedné z nejodvážnějších rolí
Marlon Brando dostal roli Paula poté, co se z projektu stáhli původně zvažovaní herci. Bertolucci chtěl původně Jeana-Louise Trintignanta a Dominique Sanda, jenže Trintignant odmítl a Sanda byla těhotná. Brando údajně nechtěl text důsledně memorovat a poznámky si psal na tabulky mimo záběr, což dodalo jeho projevu nepředvídatelnost. Jeho Paul je zlomený, agresivní i zranitelný zároveň. Za tuto roli byl nominován na Oscara a získal ceny newyorských kritiků a Národní společnosti filmových kritiků.
Maria Schneider a cena slávy
Maria Schneider hraje Jeanne a sama později uvedla, že postava byla původně psána pro chlapce. Zároveň otevřeně mluvila o tom, že jedna ze scén pro ni byla ponižující, protože podle jejích slov nebyla součástí scénáře. Bertolucci v roce 2013 prohlásil, že se cítí provinile, ale nelituje. Tento spor dnes ovlivňuje, jak se na film dívá nová generace diváků.
Oranžová barva a hudba saxofonu
Po vizuální stránce patří film k vrcholům práce kameramana Vittoria Storara. Jeho teplá, oranžová paleta byla podle zdrojů inspirována obrazy Francise Bacona a dva z nich se objevují už v úvodních titulcích. Pařížské exteriéry, třeba scény na mostě Bir-Hakeim, působí chladněji a vzdáleněji než interiér bytu. Hudbu složil argentinský saxofonista Gato Barbieri a za titulní skladbu získal cenu Grammy v kategorii instrumentální skladba. Melodie dodnes patří k nejznámějším filmovým motivům sedmdesátých let.
Téma smrti, osamělosti a hledání útěku
Pod smyslovou vrstvou je film hlavně úvahou o ztrátě. Paul nese vinu i vztek po sebevraždě své ženy, a proto touží po vztahu, ve kterém nic neznamená minulost. Jeanne naopak žije mezi očekáváními rodiny a snoubence, filmaře Thomase, jehož hraje Jean-Pierre Léaud. Dobové komentáře film číst jako střet dvou způsobů, jak se vyhnout realitě. Anonymita má ochránit před bolestí, jenže ji jen odkládá. Právě tato křehká logika dělá z příběhu víc než pouhou provokaci.
Cenzura, soudy a zákazy
Premiéra proběhla 14. října 1972 jako závěrečný film newyorského filmového festivalu. V Itálii policie týden po prosincové premiéře zabavila všechny kopie. V roce 1976 nařídil italský nejvyšší soud jejich zničení a Bertolucci dostal čtyřměsíční podmíněný trest. Ve Spojených státech získal film původně hodnocení X, v roce 1981 vznikla verze s hodnocením R a roku 1997 byl původní sestřih přeřazen do kategorie NC-17. Chile film zakazovalo téměř třicet let a ve Španělsku se cenzuroval do prosince 1977.
Od skandálu k uznání kritiky
Kritika se v roce 1972 rozdělila. Pauline Kaelová psala o nejsilněji erotickém filmu, jaký kdy vznikl, a feministické autorky jako E. Ann Kaplan a Joan Mellen mu naopak vytýkaly zaměření na mužský pohled. Molly Haskellová film hájila. Na portálu Rotten Tomatoes dosahuje 81 procent kladných hodnocení a na Metacritic 77 bodů ze 100. Bertolucci a Brando získali oscarové nominace, film byl nominován i na dva Zlaté glóby a Bertolucci vyhrál italskou cenu Nastro d'Argento za režii.
Co po sobě film zanechal
Dosah snímku se neměří jen tržbami, které ve Spojených státech a Kanadě činily podle dostupných údajů asi 36 milionů dolarů. Americký filmový ústav jej zařadil na 48. místo svého seznamu stovky nejlepších filmových lásek. V roce 2024 zpracoval Schneiderové příběh film Being Maria režisérky Jessicy Palud, který byl uveden na festivalu v Cannes. Zároveň se kolem projekcí starších kopií vedou spory a pařížská Cinémathèque française v prosinci 2024 plánované promítání po protestech zrušila.
Pro koho je film určen a jak ho hodnotit
Poslední tango v Paříži je film pro dospělé diváky, kteří chtějí vidět klíčový titul evropské kinematografie sedmdesátých let a nevadí jim náročné téma. Hodí se pro ty, které zajímá herectví Marlona Branda, práce kameramana Storara nebo dějiny filmové cenzury. Je to dílo, které se nedá hodnotit bez znalosti okolností vzniku, a přesto stojí za zhlédnutí pro svou formální odvahu. Jako celek patří k nejsilnějším a nejdiskutovanějším evropským filmům své doby a zaslouží si pozorný, kritický pohled.
Galerie
Články k titulu
Tipy, recenze a zákulisní informace.
Zatím nemáme žádné články k tomuto titulu.
Podobné v kategorii
Studio 666
Půlnoc v Magnólii
Modrá laguna
Twelve
Smrtonosná past: Opět v akci
Mumie: Hrob Dračího císaře
Lara Croft – Tomb Raider: Kolébka života
Husí kůže 2: Ukradený Halloween
„Babičky dobíjejte přesně!“
Muži v černém: Globální hrozba
Machete zabíja
Doporučené
Taxi 4
Studio 666
Půlnoc v Magnólii
Modrá laguna
Twelve
Smrtonosná past: Opět v akci
Mumie: Hrob Dračího císaře
Lara Croft – Tomb Raider: Kolébka života
Husí kůže 2: Ukradený Halloween
Komentáře (0)
Zatím zde nejsou žádné komentáře. Buďte první!
Přidat komentář