Ověření že je film v programu Telly proběhlo: 04.11.2026
Pro hrst dolarů
Film • 1964
Pro hrst dolarů je western Sergia Leoneho z roku 1964, první díl takzvané dolarové trilogie. Mlčenlivý cizinec, kterého hraje Clint Eastwood, přijde do města rozděleného válkou dvou klanů a nabídne své služby oběma stranám, aby využil jejich nepřátelství. Film vznikl jako evropská koprodukce s hudbou Ennia Morriconeho, vycházel z Kurosawova snímku Jojimbo a proslavil žánr spaghetti westernu i Eastwooda jako filmovou ikonu.
Cizinec, který hraje dvě rodiny proti sobě
Příběh začíná tím, že do pohraničního městečka přijíždí mlčenlivý muž. Město je rozdělené mezi dva znepřátelené klany a cizinec brzy pochopí, že se může stát prostředníkem a zároveň příživníkem jejich sporu. Nabídne služby oběma stranám a doufá, že z nepřátelství vytěží zisk. Zápletka je jednoduchá, ale funguje, protože se opírá o napětí, ironii a výraznou hlavní postavu, která si drží odstup a mluví jen když je to nutné.
Sergio Leone a zrod nového stylu
Pro hrst dolarů byla první westernová výprava režiséra Sergia Leoneho. Film vznikl jako koprodukce Itálie, Západního Německa a Španělska za malého rozpočtu, uváděného kolem dvou set tisíc dolarů. Leone nemluvil anglicky, a proto mu při natáčení pomáhal tlumočník a dialogy se dodatečně nadabovaly. Natáčelo se bez zvuku a to dalo prostor pro vizuální styl s velkými záběry tváří a pečlivým rámováním, na který navázali další tvůrci spaghetti westernů.
Vztah k Jojimbovi Akiry Kurosawy
Film je obecně považován za neoficiální předělávku Kurosawova snímku Jojimbo z roku 1961. Kurosawa Leonemu napsal, že film je dobrý, ale je to jeho film, a společnost Toho se soudila. Spor skončil mimosoudním vyrovnáním, které podle zpráv zahrnovalo patnáct procent světových tržeb. Leone sám uváděl i další inspirace, například Goldoniho hru Sluha dvou pánů a Hammettův román Red Harvest. Obava ze žalob podle zdrojů odložila uvedení filmu v USA.
Clint Eastwood a nový typ hrdiny
Pro Clinta Eastwooda to byla první hlavní role ve filmu. Leone původně zvažoval jiné hvězdy včetně Henryho Fondy, ale Eastwooda doporučil Richard Harrison. Herec se podílel i na vzhledu postavy, například na černých džínách, klobouku, doutníku a pončo, které koupil ve Španělsku. Postava cizince, kterému se později začalo říkat Muž beze jména, je cynická, osamělá a řídí se vlastním ziskem. Tento obraz posunul westernového hrdinu od ušlechtilého kavalíra k pragmatickému střelci.
Gian Maria Volonté a další role
Hlavního záporáka Ramóna Rojo hraje Gian Maria Volonté. Marianne Koch ztvárnila Marisol, Wolfgang Lukschy šerifa Johna Baxtera a Sieghardt Rupp Estebana Rojo. Dalšími členy obsazení jsou José Calvo jako Silvanito, Margherita Lozano jako Consuelo Baxter a Joseph Egger jako Piripero. Mezinárodní složení herců odpovídá evropské koprodukci a dodává filmu zvláštní, mírně kosmopolitní náladu, která ho odlišuje od amerických westernů.
Hudba Ennia Morriconeho
Hudbu složil Ennio Morricone, který je v titulcích uveden pod pseudonymem Dan Savio. Leone chtěl motiv podobný skladbě „El Degüello“ Dimitriho Tiomkina z filmu Rio Bravo, ale Morricone uvedl, že vyšel z ukolébavky, kterou napsal dříve. Pro Morriconeho to byl začátek dlouhé spolupráce s Leonem, která mu přinesla světovou slávu. Hlavní motiv s hvízdáním a ostrými rytmy se stal jedním z nejpoznatelnějších v dějinách filmu.
Natáčení ve Španělsku
Většina záběrů vznikla v okolí Hoyo de Manzanares nedaleko Madridu. Další scény se točily v poušti Tabernas a v přírodním parku Cabo de Gata-Níjar v provincii Almería. Španělská krajina nahradila Nové Mexiko a díky suchému slunci a prachu vytvořila obraz, který se stal pro žánr typickým. Mnoho štábu používalo americky znějící pseudonymy, Leone například figuroval jako Bob Robertson, aby film působil jako americký.
Ohlas v Evropě i v Americe
V Itálii sklidil film zpočátku velmi negativní kritiku, ale u diváků zabodoval a stal se tehdy nejvýdělečnějším italským filmem s tržbami 2,7 miliardy lir. V Evropě ho vidělo přes 22 milionů diváků. Ve Spojených státech vyšel v roce 1967 a vydělal 4,5 milionu dolarů. Dnes má na Rotten Tomatoes 98 procent kladných recenzí. Světové tržby přesáhly 19,9 milionu dolarů, což je u filmu s takovým rozpočtem skvělý výsledek.
Dědictví dolarové trilogie
Film dostal pokračování Pro pár dolarů navíc (1965) a Hodný, zlý a ošklivý (1966). Společně vytvořily trilogii, která se stala mezníkem žánru a vzorem pro mnoho dalších westernů. Reklama později postavě přisoudila přezdívku Muž beze jména. V roce 2014 byl film digitálně restaurován u příležitosti padesátého výročí a promítán na festivalu v Cannes. Server Rotten Tomatoes ho řadí na osmé místo svého seznamu nejlepších westernů.
Pro koho je Pro hrst dolarů určen
Film osloví fanoušky westernů, ale i ty, kdo se zajímají o historii filmového stylu. Je přímočarý, krátký a nese jasnou stopu autora. Kdo chce pochopit, odkud pocházejí ikonické záběry, hudba a postavy pozdějších westernů, nenajde lepší výchozí bod. Díky zkušenému hereckému výkonu a odvážné režii patří k filmům, které nezestárly a které stále ovlivňují tvůrce na celém světě.
Galerie
Články k titulu
Tipy, recenze a zákulisní informace.
Zatím nemáme žádné články k tomuto titulu.
Podobné v kategorii
Studio 666
Půlnoc v Magnólii
Modrá laguna
Twelve
Smrtonosná past: Opět v akci
Mumie: Hrob Dračího císaře
Lara Croft – Tomb Raider: Kolébka života
Husí kůže 2: Ukradený Halloween
„Babičky dobíjejte přesně!“
Muži v černém: Globální hrozba
Machete zabíja
Doporučené
Taxi 4
Studio 666
Půlnoc v Magnólii
Modrá laguna
Twelve
Smrtonosná past: Opět v akci
Mumie: Hrob Dračího císaře
Lara Croft – Tomb Raider: Kolébka života
Husí kůže 2: Ukradený Halloween
Komentáře (0)
Zatím zde nejsou žádné komentáře. Buďte první!
Přidat komentář