Ověření že je film v programu Telly proběhlo: 04.11.2026

Pro hrst dolarů

Film • 1964

Kategorie: Populární

Pro hrst dolarů je western Sergia Leoneho z roku 1964, první díl takzvané dolarové trilogie. Mlčenlivý cizinec, kterého hraje Clint Eastwood, přijde do města rozděleného válkou dvou klanů a nabídne své služby oběma stranám, aby využil jejich nepřátelství. Film vznikl jako evropská koprodukce s hudbou Ennia Morriconeho, vycházel z Kurosawova snímku Jojimbo a proslavil žánr spaghetti westernu i Eastwooda jako filmovou ikonu.

Cizinec, který hraje dvě rodiny proti sobě

Příběh začíná tím, že do pohraničního městečka přijíždí mlčenlivý muž. Město je rozdělené mezi dva znepřátelené klany a cizinec brzy pochopí, že se může stát prostředníkem a zároveň příživníkem jejich sporu. Nabídne služby oběma stranám a doufá, že z nepřátelství vytěží zisk. Zápletka je jednoduchá, ale funguje, protože se opírá o napětí, ironii a výraznou hlavní postavu, která si drží odstup a mluví jen když je to nutné.

Sergio Leone a zrod nového stylu

Pro hrst dolarů byla první westernová výprava režiséra Sergia Leoneho. Film vznikl jako koprodukce Itálie, Západního Německa a Španělska za malého rozpočtu, uváděného kolem dvou set tisíc dolarů. Leone nemluvil anglicky, a proto mu při natáčení pomáhal tlumočník a dialogy se dodatečně nadabovaly. Natáčelo se bez zvuku a to dalo prostor pro vizuální styl s velkými záběry tváří a pečlivým rámováním, na který navázali další tvůrci spaghetti westernů.

Vztah k Jojimbovi Akiry Kurosawy

Film je obecně považován za neoficiální předělávku Kurosawova snímku Jojimbo z roku 1961. Kurosawa Leonemu napsal, že film je dobrý, ale je to jeho film, a společnost Toho se soudila. Spor skončil mimosoudním vyrovnáním, které podle zpráv zahrnovalo patnáct procent světových tržeb. Leone sám uváděl i další inspirace, například Goldoniho hru Sluha dvou pánů a Hammettův román Red Harvest. Obava ze žalob podle zdrojů odložila uvedení filmu v USA.

Clint Eastwood a nový typ hrdiny

Pro Clinta Eastwooda to byla první hlavní role ve filmu. Leone původně zvažoval jiné hvězdy včetně Henryho Fondy, ale Eastwooda doporučil Richard Harrison. Herec se podílel i na vzhledu postavy, například na černých džínách, klobouku, doutníku a pončo, které koupil ve Španělsku. Postava cizince, kterému se později začalo říkat Muž beze jména, je cynická, osamělá a řídí se vlastním ziskem. Tento obraz posunul westernového hrdinu od ušlechtilého kavalíra k pragmatickému střelci.

Gian Maria Volonté a další role

Hlavního záporáka Ramóna Rojo hraje Gian Maria Volonté. Marianne Koch ztvárnila Marisol, Wolfgang Lukschy šerifa Johna Baxtera a Sieghardt Rupp Estebana Rojo. Dalšími členy obsazení jsou José Calvo jako Silvanito, Margherita Lozano jako Consuelo Baxter a Joseph Egger jako Piripero. Mezinárodní složení herců odpovídá evropské koprodukci a dodává filmu zvláštní, mírně kosmopolitní náladu, která ho odlišuje od amerických westernů.

Hudba Ennia Morriconeho

Hudbu složil Ennio Morricone, který je v titulcích uveden pod pseudonymem Dan Savio. Leone chtěl motiv podobný skladbě „El Degüello“ Dimitriho Tiomkina z filmu Rio Bravo, ale Morricone uvedl, že vyšel z ukolébavky, kterou napsal dříve. Pro Morriconeho to byl začátek dlouhé spolupráce s Leonem, která mu přinesla světovou slávu. Hlavní motiv s hvízdáním a ostrými rytmy se stal jedním z nejpoznatelnějších v dějinách filmu.

Natáčení ve Španělsku

Většina záběrů vznikla v okolí Hoyo de Manzanares nedaleko Madridu. Další scény se točily v poušti Tabernas a v přírodním parku Cabo de Gata-Níjar v provincii Almería. Španělská krajina nahradila Nové Mexiko a díky suchému slunci a prachu vytvořila obraz, který se stal pro žánr typickým. Mnoho štábu používalo americky znějící pseudonymy, Leone například figuroval jako Bob Robertson, aby film působil jako americký.

Ohlas v Evropě i v Americe

V Itálii sklidil film zpočátku velmi negativní kritiku, ale u diváků zabodoval a stal se tehdy nejvýdělečnějším italským filmem s tržbami 2,7 miliardy lir. V Evropě ho vidělo přes 22 milionů diváků. Ve Spojených státech vyšel v roce 1967 a vydělal 4,5 milionu dolarů. Dnes má na Rotten Tomatoes 98 procent kladných recenzí. Světové tržby přesáhly 19,9 milionu dolarů, což je u filmu s takovým rozpočtem skvělý výsledek.

Dědictví dolarové trilogie

Film dostal pokračování Pro pár dolarů navíc (1965) a Hodný, zlý a ošklivý (1966). Společně vytvořily trilogii, která se stala mezníkem žánru a vzorem pro mnoho dalších westernů. Reklama později postavě přisoudila přezdívku Muž beze jména. V roce 2014 byl film digitálně restaurován u příležitosti padesátého výročí a promítán na festivalu v Cannes. Server Rotten Tomatoes ho řadí na osmé místo svého seznamu nejlepších westernů.

Pro koho je Pro hrst dolarů určen

Film osloví fanoušky westernů, ale i ty, kdo se zajímají o historii filmového stylu. Je přímočarý, krátký a nese jasnou stopu autora. Kdo chce pochopit, odkud pocházejí ikonické záběry, hudba a postavy pozdějších westernů, nenajde lepší výchozí bod. Díky zkušenému hereckému výkonu a odvážné režii patří k filmům, které nezestárly a které stále ovlivňují tvůrce na celém světě.

Galerie

Články k titulu

Tipy, recenze a zákulisní informace.

Zatím nemáme žádné články k tomuto titulu.

Podobné v kategorii

Doporučené

Hodnocení a komentáře

Komentáře (0)

Zatím zde nejsou žádné komentáře. Buďte první!

Přidat komentář

Odesláním komentáře souhlasíte s jeho zveřejněním včetně zadané přezdívky a obsahu. Pokud do textu uvedete osobní údaje, činíte tak dobrovolně a souhlasíte i s jejich zobrazením. Komentáře mohou být před zveřejněním zkontrolovány a v případě nevhodného obsahu upraveny nebo zamítnuty. V případě dotazu nebo žádosti o smazání komentáře nás můžete kontaktovat.