Ověření že je film v programu Telly proběhlo: 04.11.2026
Skafandr a motýl
Film • 2007
Skafandr a motýl je francouzsko-americké životopisné drama Juliana Schnabela z roku 2007 podle memoárů Jeana-Dominiqua Baubyho. Bauby, bývalý šéfredaktor časopisu Elle, po mrtvici zůstane téměř zcela ochrnutý, jeho mysl ale zůstává bystrá. Komunikuje mrkáním jednoho oka a knihu diktuje písmeno po písmenu. Mathieu Amalric ho hraje s mimořádnou citlivostí. Film získal čtyři nominace na Oscara, cenu za režii v Cannes, dva Zlaté glóby a Césara pro Amalrica.
Muž uvězněný ve vlastním těle
Jean-Dominique Bauby byl šéfredaktorem módního časopisu Elle, mužem, který žil rychle a rád. Po mrtvici zůstane téměř zcela ochrnutý, ale vědomí má nedotčené. Film vychází z jeho memoárů z roku 1997 a od první chvíle klade divákovi náročný úkol, aby se vcítil do člověka, který nemůže mluvit ani se hýbat. Skafandr z názvu je jeho nehybné tělo, motýl je představivost, která ho přesto nese do minulosti i do fantazií.
Komunikace pomocí mrkání
Bauby se domlouvá s okolím mrkáním oka. Pomocník mu předčítá jednotlivá písmena a on mrknutím vybere to správné. Tak postupně vzniká kniha, kterou nadiktuje jeho paměť a pozorování. Film tuto metodu ukazuje s trpělivostí a nedělá z ní efektní trik. Právě opakování, zdánlivě zdlouhavé a namáhavé, vyvolává pocit, jak velké úsilí obnáší každá věta. Divák to prožívá spolu s hrdinou a pochopí, proč na jeho slovech záleží.
Pohled z jeho vlastního oka
Zhruba první třetina filmu je natočena z Baubyho pohledu. Divák vidí svět jeho jediným funkčním okem a slyší jeho nevyslovené myšlenky. Je to riskantní rozhodnutí, které by mohlo působit jako formální experiment, ale funguje, protože přináší zkušenost uvěznění přímo, bez zprostředkování. Rozmazané obrazy, nejistý záběr a náhlé střihy vyjadřují zmatek člověka, který se právě probral do nové reality. Teprve později se kamera dostává i do volnějších pozic.
Režisér Julian Schnabel
Režisérem je americký malíř a filmař Julian Schnabel. Film natočil ve francouzštině, přestože podle dostupných informací existoval tlak studia na angličtinu. Scénář podle Baubyho knihy napsal Ronald Harwood. Schnabel dokázal příběh vyprávět s vizuální smyslovostí, která odpovídá hlavnímu hrdinovi, pro něhož byly krása, móda a smyslové potěšení základem života. V seznamu režisérů ve vstupních podkladech je uvedeno více jmen, ale režii filmu podepsal právě Schnabel.
Mathieu Amalric v hlavní roli
Hlavní roli původně měl hrát Johnny Depp, když film vznikal jako anglicky mluvená produkce u společnosti Universal. Depp odstoupil kvůli časovému konfliktu s filmem Piráti z Karibiku: Na konci světa a projekt převzala francouzská společnost Pathé. Mathieu Amalric získal za roli Césara pro nejlepšího herce. Hraje především mimikou a hlasem v komentářích, protože tělo mu ve většině scén nemůže pomoci, a přesto vytváří plnokrevnou, často ironickou postavu.
Ženy kolem Baubyho a další role
Ve filmu vystupuje několik žen, které mu pomáhají. Emmanuelle Seigner hraje Céline Desmoulins, Marie-Josée Croze postavu Henriette Durand a Anne Consigny Claude Mendibil. Patrick Chesnais je doktor Lepage a Max von Sydow hraje Baubyho otce. Scény s otcem patří k nejemotivnějším, protože ukazují, že ztráta pohyblivosti postihuje celou rodinu. Herecké obsazení je bohaté, ale nikdy neodvádí pozornost od hlavní postavy.
Obraz a hudba
Kameramanem byl Janusz Kamiński, který na festivalu v Cannes získal cenu Vulcan. Jeho obraz proměňuje nemocniční prostředí v prostor plný světla a barev, což odpovídá Baubyho vnímání. Hudbu složil Paul Cantelon a závěrečné titulky doprovází skladba Ramshackle Day Parade skupiny Joe Strummer and the Mescaleros. Hudební volba dokládá, že film nechce být pouze smutný, ale chce také oslavovat život, který se přes všechno ještě děje.
Ocenění
V Cannes v roce 2007 získal Julian Schnabel cenu za režii a film byl nominován i na Zlatou palmu. Na Zlatých glóbech zvítězil v kategoriích nejlepší cizojazyčný film a nejlepší režie. Měl čtyři nominace na Oscara, za režii, adaptovaný scénář, kameru a střih. Cenu BAFTA za adaptovaný scénář získal Ronald Harwood a Césary získali Mathieu Amalric a střihač Juliette Welfling. Film byl kvůli americké koprodukci vyloučen z kategorie nejlepší zahraniční film.
Film o vůli a ne o lítosti
Skafandr a motýl se mohl snadno změnit v film o utrpení, který diváka jen zavalí soucitem. Schnabel a Amalric ale zvolili jinou cestu. Bauby není vykreslen jako světec, má humor, ješitnost i hořkost a jeho paměť je plná smyslových vzpomínek. Divák proto nesleduje oběť, ale člověka, který se snaží zachovat svobodu na jediném místě, které mu zbylo, tedy ve vlastní mysli. Tento přístup činí film osvobozujícím a vysvětluje, proč na kritiky působil tak silně.
Přijetí a proč film obstojí
Film sklidil téměř jednotné uznání, Rotten Tomatoes uvádí kolem 94 procent kladných hodnocení. Při rozpočtu 12,8 milionu dolarů vydělal asi 19,8 milionu. V seznamu BBC se objevil na 77. místě mezi stovkou nejlepších filmů 21. století. Ocení ho diváci, kteří hledají citlivé, nesentimentální drama o lidské vůli, a také ti, kdo zajímá, jak lze filmovým jazykem vyjádřit vnitřní svět člověka. Jde o film, který obohacuje, aniž by tlačil na city, a po jehož skončení zůstává člověk delší dobu zamyšlený nad tím, co všechno považuje za samozřejmé.
Galerie
Články k titulu
Tipy, recenze a zákulisní informace.
Zatím nemáme žádné články k tomuto titulu.
Podobné v kategorii
Studio 666
Půlnoc v Magnólii
Modrá laguna
Twelve
Smrtonosná past: Opět v akci
Mumie: Hrob Dračího císaře
Lara Croft – Tomb Raider: Kolébka života
Husí kůže 2: Ukradený Halloween
„Babičky dobíjejte přesně!“
Muži v černém: Globální hrozba
Machete zabíja
Doporučené
Taxi 4
Studio 666
Půlnoc v Magnólii
Modrá laguna
Twelve
Smrtonosná past: Opět v akci
Mumie: Hrob Dračího císaře
Lara Croft – Tomb Raider: Kolébka života
Husí kůže 2: Ukradený Halloween
Komentáře (0)
Zatím zde nejsou žádné komentáře. Buďte první!
Přidat komentář