Ověření že je film v programu Telly proběhlo: 04.11.2026
Sokolovo
Film • 1974
Sokolovo je dvoudílný československo-sovětský válečný film Otakara Vávry z roku 1974, druhý díl jeho trilogie mezi snímky Dny zrady a Osvobození Prahy. Příběh začíná v roce 1942 v Sovětském svazu při vzniku první československé jednotky, zachycuje také atentát na Heydricha a zničení Lidic a vrcholí bojem o ves Sokolovo. Film vznikl ve studiu Mosfilm, hudbu složil Zdeněk Liška a zahrávají v něm mimo jiné Ladislav Chudík, Vladimir Samojlov, Jurij Solomin a Martin Štěpánek.
Začátek československé jednotky v Sovětském svazu
Příběh filmu se otevírá v roce 1942, kdy se v Sovětském svazu objevují první snahy o vytvoření československé vojenské jednotky. Divák tak sleduje, jak se z několika skupin uprchlíků a vojáků postupně rodí armáda, která se později zúčastní bojů na východní frontě. Film se nesoustředí jen na jednu dějovou linku, ale střídá prostředí a historické události. Takový přístup odpovídá Vávrově zálibě v rozsáhlých dějinných freskách, v nichž jednotlivci působí uprostřed velkých proměn.
Historická událost, kolem níž film stojí
Vrcholem příběhu je bitva u Sokolova z 8. a 9. března 1943, kde u vesnice poblíž Zmijeva v dnešní Charkovské oblasti bojoval první československý samostatný polní prapor pod velením Ludvíka Svobody. Podle dostupných údajů šlo o zhruba 350 mužů, kteří čelili silné německé přesile a drželi linii u řeky Mža. Československé ztráty činily 86 mrtvých, 20 zajatých nebo pohřešovaných a 114 raněných. Kapitán Otakar Jaroš, který padl při obraně vsi, se stal prvním cizincem, jenž byl posmrtně vyznamenán titulem Hrdina Sovětského svazu.
Druhý díl Vávrovy trilogie
Sokolovo je prostřední částí trilogie Otakara Vávry z počátku sedmdesátých let. První film se jmenuje Dny zrady z roku 1973 a závěr tvoří Osvobození Prahy z roku 1975. Podle dostupných údajů se děj celé trilogie opírá o období od Mnichovské dohody po osvobození Rudou armádou v roce 1945. Sokolovo se v tomto celku zaměřuje na vznik jednotky v Sovětském svazu a na boj o Sokolovo.
Otakar Vávra a jeho místo v české kinematografii
Otakar Vávra, který se narodil v roce 1911 a zemřel v roce 2011, natočil přes padesát celovečerních filmů a napsal téměř šedesát scénářů. Spoluzaložil pražskou FAMU a vyučoval tam několik desetiletí, přičemž mezi jeho studenty patřili Miloš Forman, Věra Chytilová nebo Jiří Menzel. Jeho nejvíc oceňovaným filmem je podle něj samotného Kladivo na čarodějnice. Sokolovo je součástí jeho pozdějších historických projektů a odráží dobu, v níž vzniklo.
Tvůrci filmu
Námět napsali Miloslav Fábera a Otakar Vávra, scénář připravili Miloslav Fábera, Nikolaj Figurovskij a Otakar Vávra. Kameramanem byl Andrej Barla, hudbu složil Zdeněk Liška, který je znám svými nezaměnitelnými filmovými partiturami, a střih obstaral Antonín Zelenka. Výrobu zajistilo studio Mosfilm a premiéra proběhla 1. května 1974. Vznik jako společný československo-sovětský projekt vysvětluje, proč se na filmu podíleli i sovětští herci a scenáristé.
Herecké obsazení
Do filmu byli obsazeni herci z Československa i Sovětského svazu. Ladislav Chudík, Vladimir Samojlov, Jurij Solomin, Bohuš Pastorek, Martin Štěpánek, Lev Ivanov, Jiří Pleskot, Hannjo Hasse, Vladimír Ráž a Josef Langmiler patří mezi jména uváděná v obsazení. Jurij Solomin hraje generála Šafarenka, Martin Štěpánek ztvárnil kapitána Otakara Jaroše. Obsazení slavných herců zdůrazňuje ambici projektu stát se velkým historickým plátnem.
Prostředí a lokace
Film vznikal v několika zemích. Podle dostupných údajů se natáčelo v Praze, v samotném Sokolovu, v Lidicích, v Moskvě a jejím okolí. Takový rozsah lokací odpovídá vyprávění, které střídá východní frontu, protektorát a zázemí exilových vojáků. Děj je tak geograficky rozmanitý a přináší dojem velkého historického panoramatu. Zachycení Lidic je přitom jedním z mementových momentů, které připomínají civilní oběti okupace.
Film jako dokument své doby
Sokolovo je silně poznamenáno dobou svého vzniku. Bitva u Sokolova byla v komunistickém Československu využívána jako symbol přátelství se Sovětským svazem a obraz historických osobností, například Klementa Gottwalda, Edvarda Beneše nebo Ludvíka Svobody, odpovídá tehdejším výkladům. Film proto vyžaduje, aby divák vnímal rozdíl mezi dobovou interpretací a historickými fakty. Pro někoho je právě to na filmu zajímavé, protože ukazuje, jak se minulost vyprávěla v sedmdesátých letech.
Pro koho je film vhodný
Hodí se divákům se zájmem o historii druhé světové války, o československé vojáky na východní frontě a o dějiny české kinematografie. Může oslovit i ty, kdo sledují tvorbu Otakara Vávry a chtějí poznat celou trilogii. Naopak ti, kdo hledají rychlou akční podívanou, budou muset počítat s rozsáhlým, spíše vyprávěcím a dokumentaristickým stylem, který klade na pozornost víc nároků.
Celkové zhodnocení
Sokolovo je rozsáhlý historický film, který má význam jako ukázka monumentální produkce své doby a jako připomínka události, na kterou se v české paměti dodnes vzpomíná. Má silná jména mezi tvůrci a herci a zachycuje důležité epizody války. Pro plné pochopení je užitečné číst ho ve světle doby vzniku, přesto zůstává zajímavým dokumentem českého filmu.
Galerie
Články k titulu
Tipy, recenze a zákulisní informace.
Zatím nemáme žádné články k tomuto titulu.
Podobné v kategorii
Studio 666
Půlnoc v Magnólii
Modrá laguna
Twelve
Smrtonosná past: Opět v akci
Mumie: Hrob Dračího císaře
Lara Croft – Tomb Raider: Kolébka života
Husí kůže 2: Ukradený Halloween
„Babičky dobíjejte přesně!“
Muži v černém: Globální hrozba
Machete zabíja
Doporučené
Taxi 4
Studio 666
Půlnoc v Magnólii
Modrá laguna
Twelve
Smrtonosná past: Opět v akci
Mumie: Hrob Dračího císaře
Lara Croft – Tomb Raider: Kolébka života
Husí kůže 2: Ukradený Halloween
Komentáře (0)
Zatím zde nejsou žádné komentáře. Buďte první!
Přidat komentář