Ověření že je film v programu Telly proběhlo: 04.11.2026
Želary
Film • 2003
Želary je český film režiséra Ondřeje Trojana z roku 2003 natočený podle prózy Květy Legátové. Příběh se odehrává za nacistické okupace a sleduje Elišku, zdravotní sestru zapojenou do odboje, která se musí ukrýt v odlehlé horské vesnici Želary. Tam žije s drsným, ale dobrosrdečným Jozou a postupně poznává svět, který je od jejího dosavadního života nesmírně vzdálený. Hlavní role ztvárnili Aňa Geislerová a György Cserhalmi. Film byl nominován na Oscara a získal řadu Českých lvů.
Horská vesnice jako útočiště před válkou
Želary je film o tom, že se člověk může během několika dní ocitnout v prostředí, o kterém neměl dosud tušení. Příběh začíná ve městě za okupace, kde mladá žena pracuje v odbojové síti, a pokračuje v odlehlé horské vesnici, kam musí uprchnout před hrozbou zatčení. Ondřej Trojan natočil snímek, který kombinuje válečné drama s příběhem o tom, jak se dá přijmout nový život. Prostředí horské vesnice je zde stejně důležité jako postavy samotné.
Eliška a odboj v Protektorátu
Hlavní hrdinkou je Eliška, zdravotní sestra, která spolu se svým milencem, chirurgem Richardem, pracuje v podzemní síti pomáhající lidem ohroženým nacisty. Po rizikové operaci pacienta jménem Joza gestapo zatkne dva členy skupiny a Richard musí uprchnout. Eliška přijímá novou identitu jako Hana a ocitá se v situaci, kdy se bez přípravy musí spolehnout na cizího člověka. Tento úvod je napsán úsporně, ale dobře vysvětluje, proč se rozhodne pro krok, který ji navždy změní.
Joza, Hanulka a svět, který se jí zprvu příčí
Joza je drsný horal, který Elišce poskytne úkryt a stává se jejím manželem, aby ji ochránil. V horské vesnici Želary se musí vyrovnat s primitivními podmínkami a s komunitou, která na cizince hledí s nedůvěrou. Postupně si zvyká na nový způsob života a sbližuje se s Jozou. Film nepodává tuto proměnu jako idylu, ale ukazuje, že vztah vzniká pomalu, z drobných gest a každodenní práce. György Cserhalmi hraje Jozu s lakonickou přirozeností.
Předloha Květy Legátové
Scénář Petra Jarchovského vychází z literární tvorby Květy Legátové, konkrétně ze souboru povídek Želary z roku 2001 a z knihy Jozova Hanule z roku 2002. Soubor osmi propojených povídek, který vydalo nakladatelství Paseka, se odehrává v fiktivní horské vesnici na moravsko-slovenském pomezí v době první republiky. Autorka za něj v roce 2002 dostala Státní cenu za literaturu a překladatelské dílo. Film z ní čerpá prostředí horské vesnice a atmosféru života na pomezí dvou zemí.
Obsazení: Geislerová, Cserhalmi a výrazné vedlejší role
Elišku hraje Aňa Geislerová, Jozu György Cserhalmi. Lucku, drsnou a hlasitou vesnickou porodní bábu, hraje Jaroslava Adamová a sousedku Žeňu Iva Bittová. Kněze ztvárnil Miroslav Donutil, učitele Tkáče Jaroslav Dušek, Richarda Ivan Trojan a lékaře Slávka Jan Hrušínský. Starého Gorčíka hraje Jan Tříska. Jedná se o výrazný soubor známých českých herců a díky němu vesnice nepůsobí jako kulisa, ale jako živé společenství s vlastními konflikty. Vedle nich se objevují i Anna Vertelárová jako chytrá dcera Helenka a Tomáš Žatečka jako chlapec Lipka, který žije na okraji vesnické společnosti.
Natáčení v Malé Fatře a tvůrčí tým
Většina filmu vznikla v pohoří Malá Fatra na severozápadě Slovenska, což mu dodává přirozeně syrový a odlehlý ráz. Kameramanem byl Asen Šopov, hudbu složil Petr Ostrouchov a střih má na starosti Vladimír Barák. Producenty byli Ondřej Trojan a Helena Uldrichová. Film je českou koprodukcí, na které se podílely také Slovensko a Rakousko a mezi produkčními společnostmi figuruje Barrandov Studio. Spolupráce přeshraničního týmu je na výsledku patrná.
Tvrdá realita a téma cizince ve vesnici
Hlavním tématem je střet dvou světů. Eliška přichází ze vzdělaného městského prostředí a vesnice ji vnímá jako někoho, kdo sem nepatří, což se projevuje například v nepřátelském postoji Michala Kutiny, jednoho z vesničanů. Film neidealizuje ani venkov, ani město a ukazuje, že nedůvěra i vzájemná pomoc mohou existovat vedle sebe. Do příběhu pronikají také důsledky nacistického násilí, které se k horské osadě dostane i přes její izolovanost, a ukazují, že před válkou se nedá zcela utéct.
Ocenění a nominace
Aňa Geislerová získala za svou roli Českého lva a stejné ocenění film dostal za zvuk. Geislerová byla oceněna také na filmovém festivalu v Bangkoku a získala cenu Undine pro mladou herečku. Film byl nominován na Českého lva v mnoha dalších kategoriích včetně nejlepšího filmu, režie a scénáře. Na 76. udílení Oscarů byl navržen jako české kandidátské dílo v kategorii nejlepšího zahraničního filmu. Jde o jeden z nejúspěšnějších českých snímků začátku jednadvacátého století.
Přijetí a zhodnocení
Podle zahraničních hodnocení jde o film přijatý převážně příznivě. Rotten Tomatoes uvádí 73 procent kladných hodnocení a Metacritic 66 bodů ze sta. Recenzenti oceňovali především starosvětsky vyprávěný milostný příběh s velkým záběrem. Želary jsou vhodné pro diváky, kteří mají rádi pomalejší vyprávění s historickým pozadím a silnými ženskými i mužskými rolemi. Je to poctivě natočený český film, který si zaslouží pozornost i po letech.
Galerie
Články k titulu
Tipy, recenze a zákulisní informace.
Zatím nemáme žádné články k tomuto titulu.
Podobné v kategorii
Studio 666
Půlnoc v Magnólii
Modrá laguna
Twelve
Smrtonosná past: Opět v akci
Mumie: Hrob Dračího císaře
Lara Croft – Tomb Raider: Kolébka života
Husí kůže 2: Ukradený Halloween
„Babičky dobíjejte přesně!“
Muži v černém: Globální hrozba
Machete zabíja
Doporučené
Taxi 4
Studio 666
Půlnoc v Magnólii
Modrá laguna
Twelve
Smrtonosná past: Opět v akci
Mumie: Hrob Dračího císaře
Lara Croft – Tomb Raider: Kolébka života
Husí kůže 2: Ukradený Halloween
Komentáře (0)
Zatím zde nejsou žádné komentáře. Buďte první!
Přidat komentář