Británie z výšky: Pevnosti zdarma
Dokument Británie z výšky: Pevnosti je online ke zhlédnutí na iPrima (Prima+) a vypráví dějiny opevňování ostrova jako jeden souvislý příběh. Prima+ má bezplatnou verzi s reklamou, do které je potřeba se zaregistrovat. Nabídka zdarma je užší než v placených tarifech, takže dostupnost konkrétního titulu v bezplatné verzi se může lišit a ověříte ji na jeho stránce. Snímek z roku 2007 na 47 minutách sleduje, jak se z hlíny a dřeva staly mohutné obranné systémy.
Obrana jako hlavní hrdina
Základní myšlenka dokumentu je zřejmá už z popisu: opevněná sídla nebyla jen kulisou dějin, ale ovlivňovala politické i společenské dění v zemi. Film proto postupuje chronologicky, od prvních hradišť přes vyspělé pevnosti 19. století až k moderním vojenským základnám. Každá epocha odpovídá na hrozbu, kterou měla před očima, a vzniká tak příběh s příčinami a následky. Hlavní postavou není člověk, ale potřeba se bránit a to, jak se její podoba proměňovala.
Hradiště a římské pevnosti: odkud přichází nebezpečí
Nejstarší kapitola patří hradištím na návrších. Odborné přehledy uvádějí, že první vznikala kolem roku 900 před naším letopočtem a většina jich byla opuštěna do roku 100 před naším letopočtem. Některá se ještě vrátila do hry, třeba Cadbury Castle v době anglosaských nájezdů. Římané přidali pevnosti u Hadriánova valu, například Housesteads, a později mohutnější stavby na jižním a východním pobřeží. Posun od severní hranice k mořskému břehu dobře ukazuje, že směr hrozby určuje, kde se staví.
Normané a rychlý růst dřevěných hradů
Po vítězství Normanů u Hastingsu v roce 1066 začala doba hradů v pravém slova smyslu. Dobyvatelé stavěli rychle a levně, nejčastěji typ motte and bailey, tedy umělý pahorek s dřevěnou věží a opevněným předhradím. Zhruba čtyři z pěti hradů té doby šly tímto vzorem a postavit je šlo přibližně za jednu sezonu. Brzy ale přišly kamenné věže, třeba londýnská Bílá věž, a do roku 1216 jich stálo kolem stovky. Příběh tu ukazuje přechod od rychlé okupace k trvalé vládě.
Eduard I. píše do kamene politické vzkazy
Zvláštní kapitolu tvoří Wales. Po tažení do severního Walesu v roce 1277 nechal král Eduard I. postavit osm hradů, mezi nimi Conwy, Harlech nebo Caernarfon. Za většinu prací byl zřejmě odpovědný mistr Jakub ze Svatého Jiří a celý program stál nejméně 80 000 liber. Caernarfon byl navržen tak, aby připomínal hradby Konstantinopole, což naznačuje, že stavba měla promlouvat k lidem jako politické sdělení. Pevnost tu není jen obranou, ale i symbolem vítězství. Zhlédnout film Británie z výšky: Pevnosti můžete online na iPrima (Prima+).
Střelný prach: když se tlusté zdi přestaly počítat
Dělo změnilo logiku obrany. Střelné zbraně dorazily do Anglie ve dvacátých letech čtrnáctého století a první děla se do hradů instalovala o několik desetiletí později. Zpočátku sloužila hlavně k obraně, ale v šestnáctém století už dělostřelectvo umělo útočit a středověké hrady ztrácely svůj původní smysl. Pozornost se přesouvala k obranám pobřeží. Tato část příběhu je příkladem toho, jak technika dokáže znehodnotit práci celých generací stavitelů.
Palmerstonovy pevnosti a strach z Francie
Poslední velký stavební příběh přišel v 19. století. Na doporučení královské komise z roku 1860 vznikla řada pevností, kterým se dnes říká Palmerstonovy, protože se Británie obávala francouzského loďstva. Stály například u Portsmouthu, Plymouthu nebo Doveru. Kritici je nazývali Palmerstonovými pošetilostmi, protože hrozba mezitím slábla a děla rychle zastarávala. Přesto šlo o nejdražší stálý obranný systém, jaký země v době míru měla, a právě to ilustruje vztah moci a peněz.
Co si z příběhu odnést
Závěr příběhu míří k moderním vojenským základnám, které už nespoléhají na mohutné zdi, ale na techniku a organizaci. Tím se vrací k otázce, co vlastně znamená bezpečné místo. Letecké záběry a historický komentář pak spojují jednotlivé kapitoly do jednoho obrazu, v němž je Británie krajinou formovanou obavami. Divák si odnáší, že pevnosti jsou nejen stavby, ale i záznam toho, čeho se lidé v dané době nejvíc báli.
Komentáře (2)
Přidat komentář