Ověření že je film v programu Telly proběhlo: 04.11.2026
Amélia z Montmartru
Film • 2001
Amélie z Montmartru je francouzská romantická komedie Jeana-Pierra Jeuneta z roku 2001. Audrey Tautou v ní hraje stydlivou servírku Amélii Poulainovou, která najde schovanou krabici s dětskými drobnostmi a rozhodne se vrátit ji majiteli. Pak tajně zlepšuje život lidem kolem sebe, i když sama bojuje se samotou. Film natočený hlavně v Paříži získal čtyři Césary, dvě ceny BAFTA a pět nominací na Oscara, vydělal přes 174 milionů dolarů a patří k nejznámějším francouzským filmům své doby.
Servírka z Montmartru a krabice z minulosti
Amélie Poulainová je stydlivá mladá servírka z kavárny Café des 2 Moulins na Montmartru. Žije v malém světě, který si vymyslela, a lidem se raději vyhýbá. Jednoho dne objeví ve svém bytě schovanou krabici s dětskými drobnostmi a rozhodne se ji vrátit majiteli. Když zjistí, že tím někoho opravdu potěšila, začne tajně zasahovat i do životů dalších lidí, přičemž sama zůstává v pozadí. Z jednoduchého nápadu tak vyroste pohádkový příběh.
Jean-Pierre Jeunet a Guillaume Laurant
Režisér Jean-Pierre Jeunet napsal příběh spolu s Guillaumem Laurantem, který je také autorem scénáře. Producenty byli Jean-Marc Deschamps a Claudie Ossard. Jeunet je znám svým výrazným vizuálním stylem a smyslem pro detail, což potvrdil už filmy Delicatessen a Město ztracených dětí. Amélie se stala jeho nejúspěšnějším snímkem a přinesla mu světovou pozornost. Spojení laskavé historky s precizním řemeslem vytváří typicky francouzský, ale zároveň univerzálně srozumitelný film.
Audrey Tautou jako Amélie
Jeunet původně psal hlavní roli pro anglickou herečku Emily Watsonovou. Když nebyla k dispozici, přepsal ji pro Francouzku a první herečkou, kterou oslovil, byla Audrey Tautou, kterou zaujal plakát k filmu Venus Beauty Institute. Tautou přinesla postavě nevinnost, jiskru a nepatrný nádech smutku, a tím z ní udělala ikonu. Její výkon byl nominován na Césara i cenu BAFTA, i když ceny nezískala. Role ji proslavila po celém světě. Tautou dokázala v ní spojit dětskou hravost s jemnou melancholií, a proto Amélie nepůsobí jako postava, která by byla jen roztomilá. Diváci s ní rozumí její plachosti a zároveň obdivují odvahu, s jakou se nakonec odváží otevřít vlastnímu životu. Právě tato proměna dodává filmu emoční kostru.
Obsazení a vedlejší postavy
Mathieu Kassovitz hraje Nina Quincampoixe. Rufus ztvárnil Amélina otce Raphaëla, Lorella Cravotta matku Amandine, Serge Merlin Raymonda Dufayela a Jamel Debbouze Luciena. Isabelle Nanty hraje Georgette, Dominique Pinon Josepha a Yolande Moreau Madeleine Wallaceovou. Maurice Bénichou se objevuje jako Dominique Bretodeau. Každá z postav je malý výstřední portrét a dohromady tvoří barevný svět.
Natáčení v Paříži a ve studiu
Natáčení probíhalo od 2. března do 7. července 2000, hlavně v Paříži. Café des 2 Moulins na ulici Rue Lepic je skutečná kavárna, která se po filmu stala turistickou atrakcí. Studiové scény vznikly v Kolíně nad Rýnem v ateliérech MMC Studios Coloneum. Kameramanem byl Bruno Delbonnel, střih obstaral Hervé Schneid. Film využívá počítačové efekty a digitální úpravu barev, díky nimž má Paříž teplý, lehce nereálný vzhled, který se stal poznávacím znamením.
Hudba Yanna Tiersena
Hudbu složil Yann Tiersen a jeho melodie, hrané na klavír, akordeon a další nástroje, se staly neodmyslitelnou součástí filmu. Skladby jsou jemné, nostalgické a zároveň hravé, a výrazně formují atmosféru. Soundtrack dosáhl velké popularity a jeho motivy se objevují v reklamách, divadle i na koncertech. Tiersenova hudba je dobrým příkladem toho, jak může filmová partitura žít samostatným životem a stát se samostatným uměleckým dílem.
Úspěch u diváků i kritiky
Film měl rozpočet kolem deseti milionů dolarů a celosvětově vydělal zhruba 174 milionů. Ve Francii byl v roce 2001 nejúspěšnějším filmem s tržbou přibližně 41 milionů dolarů a v USA a Kanadě vydělal asi 33 milionů, což z něj dělá nejvýdělečnější francouzsky mluvený film v Severní Americe. Na Rotten Tomatoes má 90 procent kladných hodnocení. Ne všichni byli nadšeni, kritik Serge Kaganski vytýkal nerealistický obraz francouzské společnosti, což Jeunet odmítl.
Ocenění a odkaz
Amélie získala čtyři ceny César včetně ceny za nejlepší film a režii, dvě ceny BAFTA, Evropskou filmovou cenu za nejlepší film a cenu diváků na festivalu v Torontu. Dostala také pět nominací na Oscara, mimo jiné za cizojazyčný film a původní scénář, ale žádnou sošku nezískala. Čtenáři The Guardian ji v roce 2007 zařadili na druhé místo mezi nejlepšími zahraničními filmy. V roce 2015 vznikl muzikál, který o dva roky později zamířil na Broadway.
Pro koho je film a celkové hodnocení
Amélie z Montmartru je ideální pro diváky, kteří mají rádi romantické komedie s vizuální invencí a nadhledem. Hodí se pro ty, kdo hledají laskavý, hravý a milý film bez násilí, i pro milovníky Paříže a francouzské kinematografie. Příběh je jednoduchý, ale podání neotřelé, a díky tomu zůstává film svěží i po dvou desetiletích. Jde o dílo, které dokazuje, že drobné laskavé činy mohou mít velký dopad, a patří k těm filmům, které se dobře sledují znovu.
Galerie
Články k titulu
Tipy, recenze a zákulisní informace.
Zatím nemáme žádné články k tomuto titulu.
Podobné v kategorii
Taxi 4
Nahoru, dolů
Po čem muži touží 2
Prodám šéfa, zn. spěchá
Cable Guy
Garfield ve filmu
Happy Feet 2
Muži v černém: Globální hrozba
„Babičky dobíjejte přesně!“
UglyDolls
Doporučené
Půlnoc v Magnólii
Taxi 4
Nahoru, dolů
Po čem muži touží 2
Prodám šéfa, zn. spěchá
Cable Guy
Garfield ve filmu
Happy Feet 2
Komentáře (0)
Zatím zde nejsou žádné komentáře. Buďte první!
Přidat komentář