Ověření že je film v programu Telly proběhlo: 04.11.2026
Četník v New Yorku
Film • 1965
Četník v New Yorku je francouzsko-italská komedie z roku 1965, kterou natočil Jean Girault jako pokračování úspěšného snímku Četník ze Saint-Tropez. Velitel četníků ze středomořského městečka se spolu se svými podřízenými vydává přes oceán do Spojených států, kde se jeho venkovská přesnost střetává s velkoměstem, newyorskou policií i sicilským gangem. V čele obsazení stojí Louis de Funès, po jeho boku se objevují Geneviève Grad, Michel Galabru, Jean Lefebvre a Christian Marin. Film patřil k nejnavštěvovanějším ve Francii roku 1965.
Četníci z jihu Francie na výpravě za oceán
Třetí díl příběhů četníků ze Saint-Tropez, tedy Četník v New Yorku z roku 1965, bere známé hrdiny z přímořského městečka a posílá je tam, kam by je nikdo nečekal, do největšího města Spojených států. Podle dostupných popisů jsou četníci pozváni na konferenci o práci policie a hlavní představitel zákona na ně musí dohlížet i v cizině. Právě střet malého, spořádaného světa středomořské služebny s metropolí, newyorskou policií a sicilským gangem tvoří základ komediální situace. Film se přitom nesnaží o vážný kriminální příběh, kriminální složka slouží hlavně jako záminka pro honičky a nedorozumění.
Jean Girault a trojice scenáristů
Režisérem je Jean Girault, který se k četnické sérii vracel opakovaně a dokázal ji držet v jednoduché, snadno srozumitelné poloze rodinné estrády. Scénář napsali Richard Balducci, Jean Girault a Jacques Vilfrid, tedy trojice, která se podílela na celé řadě francouzských komedií té doby. Výrobu zajistila společnost SNC společně s Champion Film. Tento tým věděl, že úspěch předchozího dílu stojí na střídání slapstickových scén a drobných situačních gagů, a proto nové dobrodružství nestaví na složité zápletce, ale na dobře vymyšlených scénách, v nichž se může naplno projevit hlavní hvězda.
Louis de Funès a jeho kolegové před kamerou
Nejvýraznější tváří filmu je Louis de Funès, jehož mimika, tempo a prudké změny nálad se staly poznávacím znamením francouzské komedie šedesátých let. Vedle něj se objevují Geneviève Grad, Michel Galabru, Jean Lefebvre, Christian Marin, Guy Grosso a Michel Modo. Pro sérii je typické, že vedle jedné velké hvězdy stojí sehraná skupina, která tvoří živou kulisu a poskytuje hlavní postavě partnery pro výměny replik. Právě tato souhra je důvod, proč se četnické filmy dají sledovat jako celek a proč se diváci vracejí ke všem dílům.
Natáčení od Saint-Tropez po New York
Podle francouzských zdrojů se natáčelo v Saint-Tropez, v Paříži, v Le Havru a také přímo v New Yorku. Takové rozložení znamená, že film není jen studiovou komedií, ale využívá skutečné prostředí, jež dává dobrodružství na druhé straně oceánu věrohodnější vzhled. Jedním z potíží výroby byla podle jedné dobové recenze nepřítomnost Jeana Lefebvra při natáčení newyorských scén. Pro takto rozsáhlou cestu v rámci levné komedie šlo o odvážný krok.
Rychlé pokračování po úspěchu předchozího dílu
Film navazuje na snímek z roku 1964, Četník ze Saint-Tropez, a podle francouzských zdrojů vznikl velmi brzy po nečekaném úspěchu prvního dílu. Jedna recenze dokonce uvádí, že Girault s hlavní hvězdou pomýšleli na pokračování ještě před premiérou původního filmu. Rychlé navázání mělo jasný důvod, publikum chtělo vidět stejné postavy v nových situacích. Série tak patří k příkladům, kdy se diváckým úspěchem stala nenáročná komedie, kterou nikdo původně neplánoval jako dlouhý cyklus.
Přijetí u publika a místo mezi hity roku
Ve Francii film vidělo kolem pěti a půl milionu diváků a stal se čtvrtým nejnavštěvovanějším snímkem roku 1965. Ohlas byl tedy mimořádný a potvrdil, že četnická série je ve své době jednou z nejspolehlivějších komerčních značek francouzské kinematografie. Fakt, že pokračování ještě překonalo očekávání, vypovídá o tom, že diváci neměli dost ani po prvním díle. Úspěch zároveň utvrdil Louise de Funèse v pozici největší komediální hvězdy své země.
Humor, který stojí na tempu a mimice
Komika filmu nevychází z jemných slovních hříček, ale z pohybu, rytmu a rozčilení hlavní postavy, které se přenáší na celý okolní svět. Každé nedorozumění se zvětšuje, dokud se z něj nestane honička nebo hromadná pomatenost. Tento styl dobře funguje i dnes, protože je pochopitelný bez znalosti dobových narážek a baví různé generace. Střídání klidnějších a divokých scén je u Giraulta pečlivě hlídané, takže hravá nálada vydrží přes celou stopáž.
Drobnosti kolem filmu
K zajímavostem patří, že podle internetové filmové databáze jde o poslední film Viviane Méry. Francouzský web o filmu také uvádí, že četnictvo prosadilo vystřižení jedné scény, což dokládá, jak citlivě se tehdy zacházelo s vyobrazením vlastních složek moci. Takové podrobnosti ukazují, že i zdánlivě lehká komedie může mít svůj zákulisní příběh a že se kolem ní vedly diskuse mimo plátno.
Pro koho je film vhodný a celkové hodnocení
Četník v New Yorku osloví hlavně diváky, kteří mají rádi klasickou francouzskou komedii a chtějí film bez složitostí, ale s velkým podílem pohybového humoru. Hodí se pro rodinné sledování i pro ty, kdo už znají předchozí díl a mají chuť vidět stejné postavy v exotickém prostředí. Přesvědčivě drží rovnováhu mezi prostou zápletkou a energickým herectvím, a proto si zaslouží místo mezi nejlépe zapamatovanými komediemi své doby.
Galerie
Články k titulu
Tipy, recenze a zákulisní informace.
Zatím nemáme žádné články k tomuto titulu.
Podobné v kategorii
Taxi 4
Nahoru, dolů
Po čem muži touží 2
Prodám šéfa, zn. spěchá
Cable Guy
Garfield ve filmu
Happy Feet 2
Muži v černém: Globální hrozba
„Babičky dobíjejte přesně!“
UglyDolls
Doporučené
Půlnoc v Magnólii
Taxi 4
Nahoru, dolů
Po čem muži touží 2
Prodám šéfa, zn. spěchá
Cable Guy
Garfield ve filmu
Happy Feet 2
Komentáře (0)
Zatím zde nejsou žádné komentáře. Buďte první!
Přidat komentář