Ověření že je film v programu Telly proběhlo: 04.11.2026

Kdyby tisíc klarinetů

Film • 1964

Kategorie: Zábavné

Žánry: Komedie

Kdyby tisíc klarinetů je československá černobílá hudební komedie s prvky sci-fi, kterou natočili Ján Roháč a Vladimír Svitáček podle divadelní hry Jiřího Suchého, Ivana Vyskočila a Jiřího Šlitra. Děj se odehrává v lázeňském městečku Alkalis, kde oslavy dvou set let od průjezdu J. S. Bacha vyvolají zázračnou změnu v nedaleké kasárně. Zbraně vojáků se proměňují v hudební nástroje a soukromá televizní společnost vysílá z kasáren živý pořad. Ve filmu zpívají a hrají hvězdy tehdejší scény včetně Karla Gotta, Waldemara Matušky, Hany Hegerové a Evy Pilarové.

Lázeňské městečko Alkalis a Bachův příjezd

Děj se odehrává v lázeňském městečku Alkalis, kde se slaví dvousté výročí průjezdu Johanna Sebastiana Bacha. Slavnosti ale mají neočekávaný dopad na místní vojenskou posádku. Voják jménem Schulze dezertuje z kasáren a mystický zásah Bacha promění zbraně vojáků na hudební nástroje. Takto zvláštní premisa staví vedle sebe vojenské prostředí a hudbu. Film tím vytváří hravý svět, v němž se z nástrojů násilí stávají nástroje zábavy.

Hudba místo zbraní a soukromé televizní vysílání

Poté co se zbraně promění v nástroje, soukromá televizní společnost začne vysílat živý pořad z kasáren. Armádní důstojníci se pokoušejí získat kontrolu zpět, ale neúspěšně. Mezi reportérkou Terezou a jedním z vojáků vzniká romance. Příběh se tak opírá o jednoduchý, pohádkově čitelný kontrast mezi uniformitou a svobodnou hudbou. Podrobnosti závěru film zachovává v tajnosti, stačí říct, že se opírá o hravý nápad, který drží příběh pohromadě.

Od divadelní hry z roku 1958 k filmu

Film vychází z divadelní hry z roku 1958, jejímiž autory jsou Jiří Suchý, Ivan Vyskočil a Jiří Šlitr. Scénář napsali Jiří Suchý a Ján Roháč, příběh vymyslel Suchý. Hudbu složil Jiří Šlitr.

Režiséři, kamera a výprava

Režii měli Ján Roháč a Vladimír Svitáček. Kameramanem byl Rudolf Stahl, střih připravili Miroslav Hájek a Vilma Binterová. Kostýmy navrhla Ester Krumbachová. Černobílý obraz podtrhuje stylizaci a odlišuje film od barevných revue. Zvuk byl v kinech uváděn v mono verzi, i když při natáčení se nahrávalo vícekanálově. Vizuální složka tak spojuje civilnost lázeňského prostředí s hravými kostýmy a fantazijními prvky.

Hvězdné obsazení z divadel a pódií

Obsazení je mimořádné. Jana Brejchová hraje reportérku Terezu, Waldemar Matuška romantického vojáka a v dalších rolích vystupují Hana Hegerová, Eva Pilarová, Karel Gott, Jiří Suchý, Jiří Šlitr a Jiří Menzel. Objevují se také Vlastimil Brodský, Martin Růžek, Darek Vostřel, Václav Lohniský, Karel Krautgartner a Naďa Urbánková. Mnozí pocházeli z divadel Semafor a Rokoko. Film má také ženský sbor a taneční soubor. Pro dnešního diváka je to malá přehlídka osobností, které formovaly československou populární kulturu šedesátých let.

Písně, které se staly hity

Hudbu a texty písní vytvořili Jiří Suchý a Jiří Šlitr. Mezi skladbami z filmu najdeme tituly jako Babetta, Tereza, Satchmo, Kapitán, Glory, Spím a Míč. Několik z nich se stalo hity. Písně vyšly v roce 1964 na singlech u Supraphonu a v roce 1965 byly znovu vydány na LP. Hudební složka je proto nedílnou součástí filmu i jeho pozdější slávy. Kdo film zná, často si vybaví hlavně melodie, které se od děje oddělily a žily vlastním životem na koncertech i v rozhlase.

Natáčení v Františkových Lázních a na Kynžvartu

Exteriéry se natáčely ve Františkových Lázních a na zámku Kynžvart. Lázeňská architektura dává filmu poklidný, trochu pohádkový ráz a kontrastuje s vojenskými prvky. Zajímavým detailem jsou vojenské džípy, které ve filmu představují prototypy vozidla Agromobil vycházející ze Škody 998. Jeden z nich je vystaven ve Vojenském technickém muzeu v Lešanech. Tato maličkost ukazuje, že i rekvizity mají vlastní příběh a že film zachytil i technickou stránku doby.

Premiéra a divácký ohlas

Film měl premiéru 29. ledna 1965 a distribuoval ho Ústřední půjčovna filmů. Podle dostupných údajů ho v roce 1965 vidělo zhruba čtyři miliony diváků, což v tehdejším Československu znamenalo mimořádný úspěch. Takový výsledek svědčí o popularitě hudebníků i o tom, že se divákům líbil nápad na hudební fantazii s vojenským kontextem. Film nepotřeboval velké efekty, aby zaujal, protože stavěl na písních, humoru a osobnostech, které byly publiku dobře známé.

Pro koho se film hodí a proč stojí za připomenutí

Kdyby tisíc klarinetů osloví především milovníky československé populární hudby, nostalgie šedesátých let a lehce absurdního humoru. Zaujme i diváky, kteří chtějí poznat, jak vypadala spolupráce Semaforu s filmem. Nejde o akční podívanou ani o politické dílo, spíš o roztomile hravou revue s dobrým nápadem a skvělým obsazením. Jeho hlavní síla spočívá v melodiích a v kolektivním duchu, s nímž si tvůrci hrají. Jako dobový dokument chuti i talentu je to snímek, který stále stojí za pozornost.

Galerie

Články k titulu

Tipy, recenze a zákulisní informace.

Zatím nemáme žádné články k tomuto titulu.

Podobné v kategorii

Doporučené

Hodnocení a komentáře

Komentáře (0)

Zatím zde nejsou žádné komentáře. Buďte první!

Přidat komentář

Odesláním komentáře souhlasíte s jeho zveřejněním včetně zadané přezdívky a obsahu. Pokud do textu uvedete osobní údaje, činíte tak dobrovolně a souhlasíte i s jejich zobrazením. Komentáře mohou být před zveřejněním zkontrolovány a v případě nevhodného obsahu upraveny nebo zamítnuty. V případě dotazu nebo žádosti o smazání komentáře nás můžete kontaktovat.