Ověření že je film v programu Telly proběhlo: 04.11.2026

Pouic Pouic

Film • 1963

Kategorie: Zábavné

Žánry: Komedie

Pouic Pouic je francouzská komedie z roku 1963, kterou režíroval Jean Girault podle divadelní hry Sans cérémonie z roku 1952, jejímiž autory jsou Girault a Jacques Vilfrid. Hlavní roli ztvárnil Louis de Funès, vedle něj hrají Mireille Darc, Philippe Nicaud, Jacqueline Maillan, Roger Dumas a další. Obchodník dostane do rukou bezcennou ropnou koncesi a při jejím dalším prodeji se zamotá do série omylů. Film se ve Francii dočkal přibližně 2,17 milionu diváků.

Ropná koncese, která nemá žádnou cenu

Pouic Pouic vychází z jednoduché a trapné situace. Obchodník dostane k narozeninám od manželky ropnou koncesi, jenže ta se ukáže být bezcenným podvodem. Aby se svých ztrát zbavil, pokusí se ji přeprodat bohatému zájemci, který se zajímá o jeho dceru. K tomu, aby obchod vyšel, je potřeba najmout cizího muže, který bude předstírat nejprve manžela dcery a poté návrat syna rodiny. Takové zápletky patří k typickým rysům francouzské frašky a film z nich těží komické nedorozumění jedno po druhém.

Z divadelní scény na plátno

Film vznikl podle hry Sans cérémonie z roku 1952, kterou napsali Jean Girault a Jacques Vilfrid. Hra se příliš neuchytila, v pařížském Théâtre Daunou se hrála jen asi šest týdnů. Pro film se změnil název, přibyly scény v exteriérech a část dialogů byla přepsána. Scénář napsali Girault a Vilfrid, kteří byli přátelé z dětství, a dialogy vytvořil Vilfrid. Proměna divadelního neúspěchu v úspěšný film je jedním z nejzajímavějších rysů vzniku.

Režisér Jean Girault

Režisérem byl Jean Girault, . Úspěch filmu se podle dostupných údajů dále zvýšil po uvedení Četníka ze Saint-Tropez v roce 1964. Film využívá jevištní předlohu a přidává k ní filmový prostor, například venkovní scény.

Louis de Funès a jeho obsazení

Hlavní hvězdou je Louis de Funès. Kritici se podle dostupných zdrojů shodovali, že scénář měl slabiny, ale herecký výkon de Funèse oceňovali. Vedle něj hrají Mireille Darc, Philippe Nicaud, Jacqueline Maillan, Roger Dumas, Christian Marin, Guy Tréjan, Daniel Ceccaldi a María-Rosa Rodriguez. Film tak stojí především na hereckých osobnostech a de Funès v něm patřil k hlavním tahákům.

Natáčení a rozpočet

Natáčení začalo 22. dubna 1963 a trvalo asi pět týdnů. Většina scén vznikla ve studiu Franstudio v Saint-Maurice, exteriéry se natáčely u pařížské burzy a na terase kavárny naproti ní. Rozpočet činil přibližně milion franků. Většina scén vznikla ve studiu, což odpovídá jevištnímu původu látky.

Produkce a hudba

Producenty byli Roger Debelmas, Maurice Jacquin a sám Girault. Na filmu se podílely společnosti Erdey Films, Story Films a COMACICO, přičemž Story Films založili Girault a Vilfrid právě pro tento projekt. Hudbu složil Jean-Michel Defaye. Distribuci zajišťovala společnost UFA spolu s COMACICO. Společnost Story Films tedy vznikla přímo kvůli tomuto filmu.

Úspěch u diváků ve Francii

Ve Francii vstoupil film do kin v roce 1963. V Paříži se promítal v pěti předních kinech a v prvním týdnu skončil první s 44 181 diváky, než ho následující týden předstihl film Les Tontons flingueurs. Během prvního roku dosáhl přibližně 1,25 milionu diváků a celkově asi 2,17 milionu, z toho 462 032 v Paříži. Popularita dále rostla po úspěchu Četníka ze Saint-Tropez v roce 1964, což potvrzuje, že de Funès získával stále větší slávu.

Kritické přijetí a místo v kariéře de Funèse

Kritika byla rozdělená. Většina vytýkala scénář, ale chválila de Funèse. Pozitivně film hodnotili Louis Chauvet z Le Figaro a Robert Chazal z France-Soir, zatímco Cahiers du cinéma byl negativní. Z dnešního pohledu je Pouic Pouic zajímavý jako ukázka rané komedie s Louisem de Funèsem v hlavní roli.

Pro koho je Pouic Pouic

Film osloví fanoušky Louise de Funèse, milovníky starší francouzské komedie a diváky, kterým nevadí jevištní charakter vyprávění. Zápletka stojí na stupňujících se nedorozuměních, typických pro frašku. Kdo hledá moderní tempo, možná bude film vnímat pomaleji, ale jako ukázka klasické komedie s hlavním hercem splní svůj účel.

Rodina, dcera a bohatý nápadník

V jádru příběhu stojí otec, jehož zájmy se střetnou s citovým životem jeho dcery. Bohatý zájemce o ropnou koncesi se totiž dvoří právě jí, a obchod se tak spojí se svatebními plány. Aby všechno vyšlo, musí rodina předstírat něco, co neodpovídá skutečnosti, a každá nová lež vyžaduje další. Takto vystavěná zápletka je typická pro frašku a nechává postavy pořád v pohybu, protože nedorozumění roste a nikdo nemá čas na rozmyšlenou.

Dvě data a první týden v Paříži

Zdroje uvádějí uvedení ve Francii 12. července 1963, některé ale hovoří o 20. listopadu téhož roku. Pařížská premiéra proběhla 20. listopadu v pěti předních kinech a už v prvním týdnu film s 44 181 diváky obsadil první místo v místní návštěvnosti. Hned další týden jej předstihl film Les Tontons flingueurs. I tak jde o silný start, který naznačoval, že látka s Louisem de Funèsem dokáže přitáhnout široké publikum.

Proč film funguje i dnes

Pouic Pouic nestojí na složitých efektech ani na rozsáhlé výpravě, ale na rytmu replik a na přesném hereckém vedení. Film dokládá, že dobře vystavěná fraška obstojí i po desetiletích, protože její nosné prvky, tedy omyl, předstírání a stupňující se zmatek, jsou nadčasové. Návštěvnost 2,17 milionu diváků ve Francii je toho důkazem a přijetí u kritiky, jež chválila hlavně hlavní herecký výkon, ukazuje, kde leží největší síla filmu.

Galerie

Články k titulu

Tipy, recenze a zákulisní informace.

Zatím nemáme žádné články k tomuto titulu.

Podobné v kategorii

Doporučené

Hodnocení a komentáře

Komentáře (0)

Zatím zde nejsou žádné komentáře. Buďte první!

Přidat komentář

Odesláním komentáře souhlasíte s jeho zveřejněním včetně zadané přezdívky a obsahu. Pokud do textu uvedete osobní údaje, činíte tak dobrovolně a souhlasíte i s jejich zobrazením. Komentáře mohou být před zveřejněním zkontrolovány a v případě nevhodného obsahu upraveny nebo zamítnuty. V případě dotazu nebo žádosti o smazání komentáře nás můžete kontaktovat.