Ověření že je film v programu Telly proběhlo: 04.11.2026
Růžový panter
Film • 1963
Růžový panter je britsko-americká komedie z roku 1963, kterou režíroval Blake Edwards podle scénáře, který napsal spolu s Maurice Richlinem. Hrají David Niven jako sir Charles Lytton, Peter Sellers jako inspektor Jacques Clouseau, Robert Wagner, Capucine a Claudia Cardinale jako princezna Dala. Film vznikal v Římě, v Cortině d'Ampezzo a v Paříži, hudbu složil Henry Mancini a animované titulky daly základ celé slavné filmové řadě. Původně měl být vozidlem pro Nivena, ale pozornost si získal Sellers.
Komedie, která začala slavnou sérii
Růžový panter z roku 1963 je první film z franšízy, která se později rozrostla o pokračování, remake z roku 2006, animované krátké filmy, televizní seriál i počítačové hry. Původně však nešlo o film o inspektoru Clouseauovi. Příběh byl koncipován jako elegantní komedie s Davidem Nivenem, jehož postava sir Charles Lytton je důležitou osou děje. Teprve v průběhu natáčení se ukázalo, jak mocně do hry vstupuje Peter Sellers. Právě tahle vzájemná hra mezi okázalým šarmem a nešikovnou vážností dala filmu zvláštní lesk a posunula ho k tomu, co dnes vnímáme jako klasiku.
Režisér a scenáristé: Blake Edwards a Maurice Richlin
Režisérem a spoluautorem scénáře byl Blake Edwards, který psal spolu s Mauricem Richlinem. Producentem byl Martin Jurow za společnost The Mirisch Company, distribuci zajistila United Artists. Kameru obstaral Philip Lathrop, střih Ralph E. Winters. Edwards se zaměřil na komedii, v níž se vtip rodí z přesného načasování, z gest a z vizuálních situací. Slovní žerty tu nejsou na prvním místě, a proto film dobře snáší přenos do jiného jazyka. Je to humor postavený na tělesnosti, překvapení a pečlivě připravených scénách.
Obsazení s mezinárodním složením
V hlavních rolích se objevují David Niven jako sir Charles Lytton a Peter Sellers jako inspektor Jacques Clouseau. Capucine hraje Simone Clouseau, Robert Wagner George Lytton a Claudia Cardinale princeznu Dalu. Princezna Dala v původní verzi mluví hlasem Gale Garnett, která nebyla uvedena v titulcích. Dále hrají Brenda de Banzie, Colin Gordon, Fran Jeffries a další. Takto pestré mezinárodní obsazení odpovídá místům natáčení i atmosféře filmu, který se pohybuje v prostředí elegantních hotelů, zimních středisek a společenských večerů.
Jak se obsazení změnilo ještě před natáčením
Role inspektora Clouseaua byla původně určena Peteru Ustinovovi a jeho manželku měla hrát Ava Gardner. Oba z projektu odešli a obsazení bylo z velké části sestaveno znovu kolem Sellerse a Capucine. Pro roli princezny Daly zvažovali tvůrci Audrey Hepburnovou, Nancy Kwan a Cyd Charisse a ženskou hlavní roli odmítla Janet Leigh. Nakonec se hrálo s Claudií Cardinale. Zajímavé je, že film, který měl stát na Nivenovi, se díky jinému hercovi proměnil v základ jedné z nejznámějších komediálních sérií.
Natáčení v Římě, v Alpách a v Paříži
Natáčení začalo po obsazení Sellerse v listopadu 1962 ve studiích Cinecittà v Římě. V lednu 1963 se pracovalo v horském středisku Cortina d'Ampezzo a pro scénu honičky na náměstí posloužilo městečko Rocca di Papa. Hlavní natáčení bylo dokončeno v březnu 1963 v Paříži a v Los Angeles. Edwards uváděl, že honička na náměstí je poctou scéně z Hitchcockova filmu Zahraniční dopisovatel z roku 1940. Tak se do komedie dostal respekt k tradici filmové podívané.
Mancini, titulky a píseň
Nejtrvalejším dědictvím filmu je hudba Henryho Manciniho. Titulky kombinují hranou akci s animací, kterou vytvořilo studio DePatie–Freleng Enterprises, a tato animovaná znělka se stala podpisem celé série. Hudební doprovod vyšel na desce u RCA Victor v roce 1964 a dostal se na osmé místo žebříčku Billboard. Zpěvačka Fran Jeffries v rámci filmu zpívá píseň Meglio stasera, k níž napsal hudbu Mancini a text Johnny Mercer a Franco Migliacci. Soundtrack byl nominován na Grammy a na Oscara a později byl uveden do Grammy Hall of Fame.
Premiéra a úspěch u diváků
V Itálii měl film premiéru 18. prosince 1963 a ve Spojených státech 18. března 1964. Byl uveden v Radio City Music Hall, jako první premiéra společnosti United Artists ve velkém kině od roku 1950. V USA a Kanadě vydělal 10,9 milionu dolarů a stal se devátým nejvýdělečnějším filmem roku 1964. Odhadované tržby z půjčování činily šest milionů dolarů. Šlo tedy o komerčně úspěšný titul své doby.
Jak se názor na film proměnil
Přijetí kritiky bylo při premiéře smíšené. Bosley Crowther z The New York Times se vyjádřil záporně, zatímco Variety film označil za intenzivně vtipný. Později se hodnocení výrazně zlepšilo a na Rotten Tomatoes dnes film dosahuje 89 procent z 37 recenzí. Americký filmový institut zařadil hudbu na dvacátou příčku svého seznamu nejlepších filmových partitur a v roce 2010 byl film vybrán do Národního filmového registru Kongresové knihovny. Soutěžní Oscary film sám nezískal, ale jeho vliv je nesporný.
Pro koho se film hodí a čím zůstává živý
Růžový panter je vhodný pro diváky, kteří mají rádi klasickou komedii s elegantní výpravou a pečlivě vystavěnými gagy. Hodí se i pro ty, kdo znají pozdější filmy a chtějí vidět, odkud sérii pocházela. Film přitahuje obsazením, hudbou i atmosférou zimních středisek a evropských měst. Jeho trvalá hodnota spočívá ve schopnosti spojit lehký žánr s precizní režií. Nejde o jednoduchou zábavu, ale o dílo, které dokázalo z druhořadé postavy vytvořit ikonu a zároveň si zachovat vlastní styl.
Galerie
Články k titulu
Tipy, recenze a zákulisní informace.
Zatím nemáme žádné články k tomuto titulu.
Podobné v kategorii
Taxi 4
Nahoru, dolů
Po čem muži touží 2
Prodám šéfa, zn. spěchá
Cable Guy
Garfield ve filmu
Happy Feet 2
Muži v černém: Globální hrozba
„Babičky dobíjejte přesně!“
UglyDolls
Doporučené
Půlnoc v Magnólii
Taxi 4
Nahoru, dolů
Po čem muži touží 2
Prodám šéfa, zn. spěchá
Cable Guy
Garfield ve filmu
Happy Feet 2
Komentáře (0)
Zatím zde nejsou žádné komentáře. Buďte první!
Přidat komentář