Ověření že je film v programu Telly proběhlo: 04.11.2026
Fantomas
Film • 1964
Fantomas je francouzsko-italský film z roku 1964 v režii André Hunebelleho, natočený podle slavných románů Pierra Souvestra a Marcela Allaina. V titulní roli i jako novinář Fandor se objevuje Jean Marais, komisaře Juvea hraje Louis de Funès a v obsazení je také Mylène Demongeot. Příběh sleduje záhadného zločince s ocelovou tváří, který terorizuje Paříž a nechává se přitom jen zřídka spatřit. Film kombinuje krimi s komedií, jeho tón je lehčí než u předlohy a v roce 1964 patřil k nejnavštěvovanějším snímkům ve Francii.
Maska, která terorizuje Paříž
Fantomas se otevírá hrozbou, jejíž podoba nikdo přesně nezná. Záhadný netvor s ocelovou tváří straší Paříž, ale mnozí pochybují, zda vůbec existuje, protože ho dosud nikdo nespatřil na vlastní oči. Příběh tak od začátku staví na tajemství a na kontrastu mezi strachem měšťanů a skepsí úřadů. Prvním hostem tajuplného paláce se nedobrovolně stane novinář Fandor, který o netvorovi napsal senzační článek. Zločinec jeho troufalost potrestá osobitým způsobem, vezme na sebe novinářovu podobu a spáchá loupež. Později si nasadí také masku komisaře Juvea, jenž se ho už dlouho marně pokouší dopadnout.
Předloha Pierra Souvestra a Marcela Allaina
Film vychází z dobrodružných románů Pierra Souvestra a Marcela Allaina, které patří k nejznámějším ukázkám francouzské bulvární literatury počátku dvacátého století. Hunebelleho zpracování je podle dostupných informací lehčí než originální knihy. Místo temného horroru před divákem stojí hravá podívaná s kriminální zápletkou a s komediálními prvky. Tento přístup byl pro tvůrce bezpečnou cestou k širokému publiku. Postava zločince s maskou už navíc měla pevnou pověst, takže stačilo nabídnout moderní kabát s barevnými kulisami, rychlým střihem a hereckými hvězdami své doby.
Režie André Hunebelleho a tým za kamerou
Režisérem je André Hunebelle, scénář napsali Jean Halain a Pierre Foucaud. Film vyrobila společnost Gaumont, producentem je uveden Cyril Grize a delegovanými producenty Paul Cadéac a Alain Poiré. Kameru obstaral Marcel Grignon a střih Jean Feyte. Tento štáb vytvořil snímek, který působí jako dobře odlehčená, velkoryse vypravená podívaná. Na dobové poměry je zvláštní, jak sebejistě pracuje s tempem, s komickými zvraty i s tím, že divák si užívá hru na schovávanou, v níž se identity střídají snadněji než klobouky.
Jean Marais ve dvojroli
Jean Marais, jedna z největších tváří francouzského filmu, hraje v Fantomasovi hned dvě role, zločince i novináře Fandora. Právě tahle dvojitost patří k základním kouzlům filmu, protože herec může střídat výrazně odlišné polohy, od chladného ztělesnění hrozby po živého a ironického reportéra. Kontrast mezi maskou a lidskou tváří dodává příběhu napětí, zároveň ale nechává prostor pro humor, protože diváci vědí víc než postavy na plátně.
Louis de Funès a komedie uvnitř krimi
Komisaře Juvea hraje Louis de Funès, který se tímto snímkem posunul blíž k velké popularitě. Jeho rozčilená mimika, rychlé gesto a pohotové reakce dávají filmu komediální rytmus a vytvářejí protiváhu elegantnímu Maraisovi. Právě střet vznětlivého policisty a nepolapitelného protivníka je motorem mnoha scén. Vedle nich se objevují Mylène Demongeot, Jacques Dynam, Marie-Hélène Arnaud a další herci, kteří dotvářejí pestrou společnost. Díky tomuto obsazení má film humor, který neztrácí kouzlo, i když se krimi zápletka řídí zavedenými postupy.
Hudba Michela Magneho
Hudbu složil Michel Magne, skladatel, který se ve svých partiturách nebál zvláštních a dobově moderních zvuků. Jeho hudba dodává filmu energii a podtrhuje nadsázku, s jakou se příběh odehrává. Dobře doplňuje také vizuální stránku, protože filmový svět Fantomase je spíše pestrá fantazie než realistický obraz Paříže. Hudební podkres přitom nepřehlušuje herce, ale pomáhá udržet pocit lehkého napětí. V kombinaci s kamerou a střihem vzniká podívaná, která si dodnes zachovala živost.
Obrovský úspěch ve Francii a světě
Film vstoupil do francouzských kin 4. listopadu 1964 a zaznamenal 4 492 419 diváků, což ho v tamním žebříčku roku 1964 vyneslo na páté místo. Celosvětové tržby se podle dostupných údajů vyšplhaly na zhruba 33,7 milionu dolarů. Velmi dobře se mu dařilo také v dalších zemích Evropy, v Sovětském svazu, v Japonsku a ve Spojených státech, kde měl premiéru 5. dubna 1966. Úspěch byl tak velký, že francouzské prostředí si Fantomase doslova osvojilo a řadu let ho vnímalo jako symbol zábavného kina.
Trilogie a pokračování
Fantomas je první částí trilogie. Následovalo pokračování Fantômas se déchaîne, které se do francouzských kin dostalo 8. prosince 1965, a třetí film Fantômas contre Scotland Yard z 16. března 1967. Série zůstala spojena se stejnou základní dvojicí protivníků a využila popularitu prvního dílu. Pro diváka, který začíná prvním filmem, je to výhoda, protože úvod funguje samostatně a nevyžaduje předchozí znalosti. Pokud si oblíbí tón i herce, může pokračovat dalšími díly a dozvědět se, jak se konflikt mezi zločincem a policií rozvíjí.
Francouzská odpověď na Jamese Bonda a pro koho je film
Fantomas bývá označován za francouzskou odpověď na fenomén Jamese Bonda z roku 1964. Spojuje exotické kulisy, mazaného padoucha a hvězdné herce a snaží se nabídnout evropskou verzi dobrodružné podívané. Hodí se pro diváky, kteří mají rádi retro krimi, hravé komedie a herecké dvojice, v nichž se každý doplňuje po svém. Film může potěšit i ty, kdo znají Louise de Funèse jen z pozdějších veseloher, protože tady se jeho talent ukazuje v čerstvé podobě. Celkově jde o zábavnou, dobře odvyprávěnou klasiku.
Galerie
Články k titulu
Tipy, recenze a zákulisní informace.
Zatím nemáme žádné články k tomuto titulu.
Podobné v kategorii
Studio 666
Půlnoc v Magnólii
Prodám šéfa, zn. spěchá
Po čem muži touží 2
Nahoru, dolů
Modrá laguna
Garfield ve filmu
Cable Guy
Twelve
Smrtonosná past: Opět v akci
Doporučené
Taxi 4
Studio 666
Půlnoc v Magnólii
Prodám šéfa, zn. spěchá
Po čem muži touží 2
Nahoru, dolů
Modrá laguna
Garfield ve filmu
Komentáře (0)
Zatím zde nejsou žádné komentáře. Buďte první!
Přidat komentář