Ověření že je film v programu Telly proběhlo: 03.11.2026

Ľalie poľné

Film • 1972

Kategorie: Populární, Zábavné

Žánry: Drama, Komedie

Československý film Ela Havetty z roku 1972 je lyrická tragikomedie ze slovenské vesnice po první světové válce. Sleduje bývalé vojáky, které válka zanechala bez majetku a kteří putují po poutích a slavnostech, hrají a žebrají. Martin Hejkeš přijde o klarinet, svůj jediný majetek, a váhá mezi touhou po svobodě a přáním založit rodinu. Film vychází z novely Vincenta Šikuly, hudbu složil Zdeněk Liška. Po natočení byl dlouho nedostupný a plně se k divákům dostal až po roce 1990.

Bývalí vojáci na cestách po slovenských vesnicích

Film se odehrává po první světové válce na slovenském venkově. Hlavními hrdiny jsou vojáci, které válka vrátila domů bez majetku a bez jistoty, takže jezdí po poutích a slavnostech, hrají na hudební nástroje a žebrají. Je to svět na okraji společnosti, kde se tragédie mísí s grotesknem. Tvůrci tak ukazují lidi, o které se nikdo nestará, ale kteří si zachovávají smysl pro humor a hrdost, a z jejich putování vzniká báseň o svobodě a ztrátě.

Martin Hejkeš a ztracený klarinet

Ústřední postavou je Martin Hejkeš, který o svůj jediný majetek, klarinet, přijde ve prospěch jiných žebráků. Poté se obrátí na vdovu Pavlu a nastává rozpor mezi touhou po volném životě na cestě a potřebou rodiny a domova. Dilema je jednoduché, ale film z něj dělá existenciální zápas o to, co člověku dává smysl. Jedinou osobou, která je se svým osudem smířena, je potulný kazatel Krujbel, jehož postava dodává příběhu duchovní rozměr.

Elo Havetta a slovenská nová vlna

Elo Havetta natočil Ľalie poľné jako svůj druhý celovečerní film po snímku Slávnosť v botanickej záhrade z roku 1969. Oba filmy spojuje hravý, groteskní tón, ale druhý je podle dostupných popisů existenciálnější a tragičtější. Patří k nejzajímavějším dílům slovenské nové vlny, k tvůrčímu proudu, který hledal nové výrazové prostředky. Tento film ukazuje, že Havetta neměl zájem o konvenční vyprávění, ale o poetickou, vizuálně nápaditou formu.

Literární předloha Vincenta Šikuly

Scénář vychází z novely Vincenta Šikuly Nebýva na každom vršku hostinec z roku 1966, přičemž Šikula se podílel i na filmovém scénáři. Filmová verze příběh převádí do obrazů plných symboliky a lidového humoru. Spojení literárního autora a filmaře s výraznou vizuální představivostí vytvořilo dílo, které je zároveň zakořeněné ve slovenské tradici i formálně smělé.

Obraz, který střídá černobílou a barvu

Důležitou součástí filmu je střídání černobílých a barevných záběrů. Takto Havetta vytváří nostalgický dojem staré fotografie, jako by divák nahlížel do paměti. Kameraman Jozef Šimončič za práci na tomto filmu a na Slávnosti v botanické záhradě získal v roce 1990 cenu za kameru na Bratislavských dnech československého filmu. Vizuální styl není samoúčelný, protože odráží téma vzpomínek, ztráty a uplynulého času. Díky němu je film výtvarně nezaměnitelný.

Hudba Zdeňka Lišky

Hudbu složil Zdeněk Liška, významný skladatel českého filmu. Pro tento snímek vytvořil hudbu, která zdůrazňuje lyrickou a snovou stránku děje. Hudba v tomto filmu není pouhým doprovodem, ale spolutvůrcem atmosféry, v níž se tragikomické situace mění v poetické obrazy. V kombinaci s tématem potulných hudebníků nese zvuk film stejně významně jako obraz.

Herci a sestava postav

Ve filmu hrají mimo jiné Lotár Radványi, Ivan Krivosudský, Augustín Kubán, Ľudovít Kroner, Ján Melkovič, Peter Debnár, Žofia Martišová, Vladimír Kostovič a Marián Filadelfi. Film nesleduje jediný osud, ale celý svět lidí na okraji společnosti, jehož jednotlivé postavy tvoří dohromady mozaiku.

Zakázaný film a pozdní uznání

Recenze po dokončení byly převážně kladné, ale vedoucí Filmového studia film ostře kritizoval. Podobně jako Hanákovy Obrazy starého sveta z téhož roku byl odložen do trezoru v období normalizace a plně rehabilitován byl až v roce 1990. V roce 1990 film získal také cenu Vladislava Vančury in memoriam na Festivalu filmů pracujících. Dnes je film považován za klíčové dílo slovenské kinematografie, což ukazuje, jak může čas změnit hodnocení uměleckého díla.

Pro koho je film a proč stojí za objevení

Ľalie poľné jsou určeny divákům, kteří mají zájem o méně známé evropské kinematografie a o filmy s vlastním poetickým jazykem. Příběh je prostý, ale zpracování bohaté na symboly a nápady. Kdo čeká lineární vyprávění, může být překvapen, kdo však vnímá film jako obrazovou báseň, bude odměněn. Je to cenná připomínka toho, jak odvážně uměla slovenská nová vlna pracovat s formou a jak silným a lidským tématem se dokázala zabývat.

Galerie

Články k titulu

Tipy, recenze a zákulisní informace.

Zatím nemáme žádné články k tomuto titulu.

Podobné v kategorii

Doporučené

Hodnocení a komentáře

Komentáře (0)

Zatím zde nejsou žádné komentáře. Buďte první!

Přidat komentář

Odesláním komentáře souhlasíte s jeho zveřejněním včetně zadané přezdívky a obsahu. Pokud do textu uvedete osobní údaje, činíte tak dobrovolně a souhlasíte i s jejich zobrazením. Komentáře mohou být před zveřejněním zkontrolovány a v případě nevhodného obsahu upraveny nebo zamítnuty. V případě dotazu nebo žádosti o smazání komentáře nás můžete kontaktovat.