Ověření že je film v programu Telly proběhlo: 04.11.2026
Philomena
Film • 2013
Britské drama Philomena z roku 2013 natočil Stephen Frears podle knihy novináře Martina Sixsmithe The Lost Child of Philomena Lee. Irka Philomena Leeová byla před padesáti lety donucena vzdát se syna k adopci a nyní se ho s pomocí bývalého vládního poradce a novináře Martina vydává hledat. Cesta je zavede až do Spojených států. Judi Dench a Steve Coogan, který se podílel i na scénáři, vytvářejí nesourodou dvojici, z níž vzniká dojemná, místy vtipná a hluboce lidská road movie o víře, vině a odpuštění.
Půlstoletí hledání ztraceného syna
Příběh filmu Philomena vychází z cesty, kterou podnikla Irka Philomena Leeová, aby zjistila osud syna, jehož se jako mladá žena musela vzdát. Do děje vstupuje Martin Sixsmith, londýnský novinář, který přišel o místo poradce ve vládě a hledá nové uplatnění. Ze zpočátku nechtěného případu se stane společné pátrání, které oba hrdiny zavede z Irska až do Spojených států. Film tak od první chvíle stojí na kontrastu dvou lidí, kteří se na svět dívají každý z jiného konce, a právě v tom nachází svou sílu a svůj humor.
Režisér Stephen Frears a scénář psaný Cooganem
Režie připadla Stephenu Frearsovi, zkušenému britskému filmaři, který umí vyprávět o obyčejných lidech bez zbytečného patosu. Scénář napsali Steve Coogan a Jeff Pope. Coogan film také spoluprodukoval, takže jde o projekt, do kterého investoval víc než jen herecký výkon. Producentkami a producenty byli dále Gabrielle Tana a Tracey Seaward. Výsledek působí kompaktně a nepředvádí se. Dialogy drží tempo, scény jsou stavěny pro herce a humor se rodí z povah postav, nikoli z umělých vtipů.
Předloha a vztah ke skutečnosti
Film vychází z knihy The Lost Child of Philomena Lee, kterou v roce 2009 vydal novinář Martin Sixsmith. Zachycuje skutečný problém Irska, kde byly dívky a ženy, které otěhotněly mimo manželství, odkládány do klášterních zařízení a děti jim byly odebírány a dávány k adopci. Je třeba dodat, že si autoři dovolili umělecké úpravy. Zástupkyně řádu, který opatství Sean Ross vedl, po uvedení uvedla, že film neříká celou pravdu. Divák by tedy měl vnímat dílo jako filmové zpracování příběhu, nikoli jako dokument.
Judi Dench v roli Philomeny
Postavu Philomeny Leeové hraje Judi Dench a je to herectví, které film nese. Dench se vyhýbá jednoduchému vykreslení oběti. Její Philomena je zbožná, trochu naivní, upovídaná a zároveň překvapivě pevná, a díky tomu je snadné jí věřit. Za výkon získala nominaci na Oscara za nejlepší herečku. Důležité je, že hereččina zdrženlivost nechává prostor emocím diváka. Nejsilnější okamžiky filmu jsou ty, kdy se na její tváři jen zračí, co se v ní odehrává, a nikdo nemusí nic vysvětlovat.
Steve Coogan jako skeptický novinář
Martina Sixsmithe ztvárnil Steve Coogan, který tu zahrál jinak než ve své komediální tvorbě. Jeho postava je cynický, vzdělaný a trochu povýšený muž, jenž z případu zpočátku nemá nadšení. Jak cesta pokračuje, mění se jeho postoj k Philomeně i k instituci, která jí tolik ublížila. Zajímavé je, že Coogan nestaví svou postavu do role hrdiny, ale spíše pozorovatele, který se nechává vtáhnout. V menších rolích se objevují například Mare Winningham, Anna Maxwell Martinová, Michelle Fairleyová a Barbara Jeffordová.
Výprava, kamera a hudba Alexandra Desplata
Kameru natáčel Robbie Ryan, střih zajistil Valerio Bonelli a hudbu složil francouzský skladatel Alexandre Desplat. Jeho partitura získala nominaci na Oscara a album s ní vydala 25. října 2013 společnost Decca Records. Film je vizuálně střídmý, bez okázalých záběrů, a právě to ladí s tématem. Irská krajina a americká předměstí jsou podány věcně. Hudba pak jemně doprovází vyprávění a nenutí divákovi pocity, které by si měl vytvořit sám.
Přijetí u kritiků a publika
Film měl světovou premiéru na festivalu v Benátkách 31. srpna 2013, kde Coogan a Pope získali cenu za nejlepší scénář. Na festivalu v Torontu skončil jako druhý v divácké soutěži. Kritici ho hodnotili velmi příznivě. Na Rotten Tomatoes má kolem devadesáti jedné procenta kladných recenzí a na Metacriticu 77 bodů ze sta. Diváci ho v amerických průzkumech ohodnotili známkou A. Za rozpočet zhruba dvanáct milionů dolarů vydělal po světě přibližně sto milionů, což je pro skromné drama výjimečný výsledek.
Ocenění a nominace
Na 86. udílení Oscarů byl film nominován ve čtyřech kategoriích: za nejlepší film, adaptovaný scénář, ženský herecký výkon pro Judi Dench a původní hudbu. Získal také čtyři nominace na ceny BAFTA a tři nominace na Zlaté glóby. V Itálii obdržel cenu David di Donatello za nejlepší evropský film. Soupis uznání ukazuje, že snímek zaujal jak akademiky, tak diváky, a není vázán jen na jedno kulturní prostředí. Oscar sice nezískal, ale samotný počet nominací vypovídá o jeho vážnosti.
Pro koho je film vhodný a proč stojí za zhlédnutí
Philomena osloví diváky, které zajímá lidský příběh podaný s citem a bez manipulace. Hodí se i těm, kdo mají rádi britský suchý humor, a těm, kdo hledají film o vině, víře a odpuštění. Devadesát osm minut je krátká stopáž, díky které děj nezeslábne a film nemá zbytečné odbočky. Snímek zaujme především výkony obou hlavních herců a dobře vystavěným kontrastem mezi nimi. Je to chytrý, lidský a poctivě natočený film, který ukazuje, jak se dá vyprávět těžké téma bez křiku a přesto s velkým dopadem.
Galerie
Články k titulu
Tipy, recenze a zákulisní informace.
Zatím nemáme žádné články k tomuto titulu.
Podobné v kategorii
Studio 666
Půlnoc v Magnólii
Prodám šéfa, zn. spěchá
Po čem muži touží 2
Nahoru, dolů
Modrá laguna
Garfield ve filmu
Cable Guy
Twelve
Smrtonosná past: Opět v akci
Doporučené
Taxi 4
Studio 666
Půlnoc v Magnólii
Prodám šéfa, zn. spěchá
Po čem muži touží 2
Nahoru, dolů
Modrá laguna
Garfield ve filmu
Komentáře (0)
Zatím zde nejsou žádné komentáře. Buďte první!
Přidat komentář