Ověření že je film v programu Telly proběhlo: 01.11.2026

Jak se Mette chtěla stát královnou

Film • 1968

Kategorie: Pro děti, Rodinné

Žánry: Pohádka, Rodinný

Jak se Mette chtěla stát královnou je krátká česká pohádka z roku 1968 režisérky Vlasty Janečkové. Starý král je unavený vládnutím a chce předat trůn synovi, proto ho vyšle do světa hledat nevěstu. Princ se do ženění nehrne a bojí se panovačné manželky, otec mu ale připraví kouzlo, které má zajistit, že si vybere tu správnou. V hlavních rolích hrají Consuela Morávková, Petr Štěpánek a Ota Sklenčka, dále Jana Dítětová, Dana Hlaváčová a Růžena Merunková.

Unavený král a princ, který se nechce ženit

Ve středu příběhu stojí starý král, kterého vládnutí už vyčerpalo a který by rád předal korunu svému synovi. Podmínka je ale jasná, nový panovník potřebuje po boku královnu. Princ se do hledání nevěsty vůbec nehrne, protože se obává, že by si mohl vybrat ženu, která by mu poroučela a z manželství udělala vládu nad ním. Nakonec otci vyhoví a vydá se do světa. Netuší přitom, že starý král se pojistil kouzlem, které má zajistit, aby se syn nespletl a skončil s tou pravou. Z jednoduché výchozí situace tak vzniká pohádka o tom, podle čeho se pozná dobrá partnerka a dobrá panovnice.

Mette a touha po koruně

Už samotný název napovídá, že vedle prince je důležitou postavou dívka jménem Mette, která by se ráda stala královnou. Pohádka si tak pohrává s otázkou, co vlastně znamená chtít korunu a jestli touha po moci a postavení dělá z člověka dobrého vládce. Proti sobě tak stojí princova obava z panovačné ženy a ctižádost, kterou naznačuje už sám název. Lze tušit, že kouzlo připravené starým králem bude právě tím, co ukáže rozdíl mezi touhou po titulu a skutečnými kvalitami budoucí královny.

Vlasta Janečková, režisérka pohádek

Režii měla Vlasta Janečková, narozená v roce 1934 v Olomouci, která se později stala jednou z nejvýraznějších českých tvůrkyň pohádek a příběhů pro děti. Snímek patří k jejím raným pracím, krátce před ním nebo po něm natočila Popelku z roku 1969 a dětský seriál Kamarádi z pražské Malé Strany. Následovaly mimo jiné Zlatovláska z roku 1973, O zakletém hadovi, Čertův švagr, Až já budu královna, O podezíravém králi nebo O zlatém pokladu. Janečková zemřela v roce 2012 a její pohádky se vyznačují citem pro herce, důrazem na dialog a laskavým humorem, který oslovuje děti i dospělé.

Consuela Morávková v pohádkovém roce 1968

Consuela Morávková, narozená v roce 1944 v Chrudimi, byla na konci šedesátých let velmi obsazovanou herečkou pohádek. Jen v roce 1968 hrála také v pohádkách O chytré horákyni, Pasáček vepřů a O princezně na hrášku a později přidala například princeznu Andělu v Růži a prstenu nebo Selimu v Kalifově prstenu. Diváci si ji pamatují i z filmů Kdyby tisíc klarinetů nebo Pražské blues a ze seriálu 30 případů majora Zemana. V roce 1979 emigrovala do Spojených států a herectví opustila. Pohádky z konce šedesátých let tak patří k nejvýraznějším stopám její krátké, ale bohaté kariéry.

Petr Štěpánek a Ota Sklenčka

V obsazení se objevuje Petr Štěpánek, narozený v roce 1948, syn herce Zdeňka Štěpánka a mladší bratr Martina Štěpánka, který tu byl teprve na začátku herecké dráhy. Zkušenou oporou je Ota Sklenčka, divadelní herec, který od roku 1951 hrál na pražských Vinohradech a později v Městských divadlech pražských. Sklenčka proslul hlavně charakterními a historickými postavami, jako byl Filip II. v Donu Carlosovi nebo Fagin v adaptaci Olivera Twista. Od roku 1961 navíc učil na DAMU, takže v obsazení představoval generaci zkušených divadelníků vedle mladých začínajících herců.

Další tváře v obsazení

Vedle hlavních postav se v pohádce objevuje řada dalších herců. Dana Hlaváčová, narozená v roce 1945, se o rok později objevila v Popelce téže režisérky a v roce 1973 hrála nevlastní sestru Doru ve slavných Třech oříšcích pro Popelku. Růžena Merunková, absolventka DAMU, která působila ve Východočeském divadle v Pardubicích a později v Realistickém divadle na Smíchově, se později stala známou tváří seriálů Žena za pultem nebo My všichni školou povinní. Hrají také Jana Dítětová, Josef Gruss, Ivana Vondrovicová a Josef Pehr. Pestré obsazení dodává krátkému příběhu živost a každá postava v něm má svůj jasný charakter.

Komorní pohádka na necelou hodinu

Snímek trvá zhruba 38 minut, a patří tak k typickým krátkým pohádkám šedesátých let, které stály především na textu, hereckém projevu a nápadu, nikoli na výpravných trikových scénách. Taková forma dává vyniknout dialogům a vtipu situací a hodí se pro menší děti, které by delší film neudržel v pozornosti. Kouzlo, které starý král připraví, je jednoduchým, ale účinným pohádkovým motivem, kolem něhož se příběh točí. Konec šedesátých let byl pro českou pohádku plodným obdobím a tento titul ukazuje, jak se v ní tehdy rodil nový, civilnější a ironičtější styl vyprávění.

Komu pohádku doporučit

Pohádka potěší milovníky starých českých pohádek, kteří rádi objevují méně známé tituly z doby, kdy začínala tvořit Vlasta Janečková. Ocení ji také fanoušci Consuely Morávkové, Oty Sklenčky nebo Dany Hlaváčové, které tu mohou vidět v rolích z rané fáze jejich kariér. Pro děti nabízí srozumitelný příběh o hledání nevěsty s kouzelným motivem a s otázkou, co dělá člověka hodným koruny. Jak se Mette chtěla stát královnou je půvabná a skromná pohádka, která připomíná, že i krátký příběh s jasnou myšlenkou a dobrými herci může mít trvalé kouzlo.

Galerie

Články k titulu

Tipy, recenze a zákulisní informace.

Zatím nemáme žádné články k tomuto titulu.

Podobné v kategorii

Doporučené

Hodnocení a komentáře

Komentáře (0)

Zatím zde nejsou žádné komentáře. Buďte první!

Přidat komentář

Odesláním komentáře souhlasíte s jeho zveřejněním včetně zadané přezdívky a obsahu. Pokud do textu uvedete osobní údaje, činíte tak dobrovolně a souhlasíte i s jejich zobrazením. Komentáře mohou být před zveřejněním zkontrolovány a v případě nevhodného obsahu upraveny nebo zamítnuty. V případě dotazu nebo žádosti o smazání komentáře nás můžete kontaktovat.